V pohádce Dařbuján a Pandrhola budil svou kosou posvátnou hrůzu, v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje chtěl za každou cenu dostat do blázince Luďka Sobotu a v další taškařici Marečku, podejte mi pero nosil třídnímu švestičky z vlastní zahrádky.

Smrťák, doktor Chocholoušek i šplhoun Hujer jsou dnes legendární postavy, jejichž hlášky dávno zlidověly.

Fanatici, šplhouni azloději

Lohniský hrál celkem ve 129 filmech, ale na opravdu velkou a vážnou roli čekal marně. Vyhublá postava, vysoké čelo, pronikavý pohled, skřehotavý hlas a kyselý škleb ho přímo předurčovaly k rolím různých pokřivených charakterů. V jeho filmografii tak nechybí různí zbabělci, podlézači, šplhouni, šílenci, zlodějíčci, fanatici nebo intrikáni.

Vše si ale vynahradil v divadle, kterému se věnoval s ještě větším nasazením než filmu. Divadelní režii ostatně vystudoval na konzervatoři a věnoval se jí po celý život. Za svou kariéru stihl zrežírovat celkem 105 představení.

Smrt na sjezdovce

V soukromí ho neprovázely žádné skandály, snad jen malý zádrhel nastal v době jeho dospívání, kdy po gymnáziu začal studovat bohoslovecký seminář, ale tamější výuka nešla dohromady s jeho levicovým přesvědčením, a tak byl nakonec vyloučen. V době následných studií na konzervatoři se oženil s o tři roky mladší Věrou, která mu po celý život stála věrně po boku.

Rozdělila je až tragédie, která se stala při natáčení filmu Krakonoš a lyžníci. Lohniský měl v té době za sebou už jeden infarkt, přesto chtěl z kopce na lyžích sjet sám. „Říkala jsem mu, že nikomu stejně nebude vidět do tváře, takže se může nechat zastoupit někým z horské služby, ale on nechtěl,“ vzpomínala režisérka Věra Plívová-Šimková. Když herec vystoupal na kopec, dostal další infarkt. Smrťák si pro něj přišel dřív, než přijela sanitka.