PROČ MAJÍ PRŮVODČÍ MÉNĚ INFARKTŮ NEŽ ŘIDIČI?
Miliony lidí žijí tak, že ráno sednou do auta, odjedou do práce, kde osm hodin sedí, a zase se autem vrátí domů, kde stráví večer na pohovce před televizorem. Nepatříte náhodou také mezi ně? Pokud ano, pak vězte, že vědci z univerzity v britském Chesteru pro vás mají důležitou zprávu: přemírou sezení ubližujete svému zdraví. Dá se to ale naštěstí vcelku snadno napravit.
„Nikdy v minulosti lidstvo netrávilo tolik času vsedě,“ říká vedoucí studie dr. John Buckley. „Naopak bylo běžné, že řemeslníci, písaři i lidé řady dalších profesí při práci stáli. Svá díla například vestoje napsali Goethe, Dumas či Hemingway. Dokonce i politik Churchill při psaní stál, i když to na jeho postavě nebylo vidět.“ Poznalo se to ale na jeho zdraví. Jak zjistilo už několik studií, nejnověji ta z Chesteru, vsedě se lidem nedostatečně vyvíjejí některé hormony jako inzulin či enzymy.
Důsledkem je cukrovka, choroby srdce a cév způsobené špatným odbouráváním krevních tuků i řada dalších zdravotních potíží. Poprvé byl tento fakt prokázán v roce 1950 při velké studii o pracovnících veřejné dopravy. Tehdy se přišlo na to, že řidiči autobusů mají víc než dvojnásobné riziko infarktu ve srovnání s kolegy průvodčími.
Potížím ale lze předejít, pokud lidé se sedavým zaměstnáním denně aspoň tři hodiny stojí. Vědci radí: zvykněte si stát například při telefonování či zásadně chodit do schodů! Ony tři hodiny denně vás navíc za rok „připraví“ asi o pět kilogramů váhy.