Její příchod na svět byl poněkud bouřlivý – narodila se na lodi uprostřed Lamanšského průlivu o dva měsíce dříve, než byl plánovaný termín. Do života tak poněkud nečekaně vstoupila ve znamení Lva, a nezdolnost a vitalita, pro tohle znamení příznačné, ji neopustily až do smrti. Její otec byl Francouz a matka Indka. Matka bohužel zemřela, zatímco Tao byla ještě nemluvně, a dívku vychovával strýc s tetou. Se strýcem, konstruktérem železnic, často cestovala, a to i do Asie. A právě v Indii tehdy osmiletá Tao poprvé spatřila cvičení jógy. Velmi ji to zaujalo, a přestože si její teta myslela, že je to vhodné spíš pro muže, nenechala se odradit a vrhla se do cvičení.

Od cvičení k modelingu

Od cvičení, které mělo samozřejmě příznivý vliv na její postavu, byl jen krůček k modelingu – Tao díky svému fyzickému vzhledu získala i několik titulů, například „Nejkrásnější nohy v Evropě“. Za druhé světové války se odstěhovala z Francie, kde vyrůstala, do Londýna, kde se prosadila jako kabaretní umělkyně. A měla úspěch, respektovaný novinář Quentin Reynolds o ní prohlásil, že „rozsvítila temný Londýn“.

Dobrodružství milující Tao ale po válce v Londýně nezůstala a nevrátila se ani do Francie. Naopak zamířila za oceán, a to rovnou do Hollywoodu, kde se jí ujala významná společnost Metro-Goldwyn-Mayer. Zahrála si několik vedlejších rolí v romantických filmech a muzikálech, ale mnohem důležitější se pro ni stala aktivita, kterou se zabývala ve volném čase. Zadarmo předcvičovala svým hereckým kolegům a kolegyním jógu.

Na začátku 60. let se provdala za Billa Lynche, pojišťovacího makléře, opustila hereckou dráhu a s manželem se odstěhovali ze západního pobřeží na východ, do Westchesteru ve státě New York. Kromě harmonického, byť bezdětného manželství, které skončilo až manželovou smrtí v roce 1982, se Tao začala realizovat ve vedení kurzů jógy, což se stalo její celoživotní náplní. Soustředila se na klasickou jógu, ne na její modernější varianty jako hot jóga nebo power jóga, důležitá pro ni byla práce s dechem.

Pomoc od bolesti

Jóga pro ni nebyla jen fyzickým cvičením, ale prostředkem, jenž může lidem pomoci i při hlubokých fyzických a duševních bolestech. Jako příklad uváděla ženu, která za ní přišla zcela zoufalá, neboť její otec zahynul při autonehodě a její matka si pod tíhou ztráty chtěla vzít život. Namísto toho se ale matka s dcerou staly studentkami Tao, navštívily spolu s ní Indii a našly svou cestu zpět k životu. „Učím studenty nevzdávat život, nevzdávat se. Mohou harmonizovat svou mysl, tělo i život do jednoho celku,“ bylo její heslo.

Stejně tak nevěřila ve věk, ale v energii, a vždy tvrdila, že nesmíme nechat svůj věk diktovat nám, co můžeme a nemůžeme dělat. Sama toho byla zářným příkladem. Několikrát podstoupila zákrok, při němž jí byla voperována náhrada kyčelního kloubu, a lékaři ji varovali, že to znamená konec s jógou. Vzepřela se jejich předpovědím a již za několik měsíců od operace prováděla pokročilé jógové cviky.

Tao neměla v úmyslu skončit a to se jí skutečně podařilo. V roce 2012 byla jmenována nejstarší učitelkou jógy na světě a její rekord byl potvrzen zápisem do Guinnessovy knihy rekordů. Kromě vlastního cvičení se stala i popularizátorkou jógy, již v 70. letech byla jedním ze zakladatelů profesní asociace učitelů jógy, v roce 1982 založila ve Westchesteru jógový institut se studenty z celého světa. O józe napsala knihu a vydala DVD a kromě toho je autorkou kritiky vysoce oceňované autobiografie. Ale jóga nebyla její jedinou náplní – její velkou láskou byl taky soutěžní tanec, hlavně tango, v tanečních soutěžích získala mnoho zlatých medailí a v 96 letech se s tanečním vystoupením zúčastnila soutěže America’s Got Talent.

Nezdolná vegetariánka milující víno a vysoké podpatky ještě v roce 2014 řídila své autíčko Smart. A kurzy jógy vedla až do svých 101 let. Ani ona ale nakonec nebyla nesmrtelná – na začátku roku 2020 do posledních chvil aktivní dáma poklidně zemřela ve věku nedožitých 102 let.