Plameňák: Neupadne a neupadne...

Růžový, středně velký pták, kterého můžete vidět v mnoha českých zoologických zahradách, žije v početných hejnech a jeho oko je větší než jeho mozek. A také postává na jedné noze, a ne a ne upadnout... Vědci z filadelfské Saint Joseph‘s University nedávno zjistili, proč tomu tak je. Na jedné noze plameňák postává zejména ve vodě, která mu ubírá více tělesného tepla než vzduch. Tím, že pták stojí na jedné noze (obě končetiny přitom pravidelně střídá), vlastně reguluje svoji tělesnou teplotu...

Babočka: Chytře se maskuje

Babočka paví oko je nádherný motýl, kterých je ale u nás stále méně... Tohoto poletujícího krasavce poznáte podle modrošedých skvrnek – pavích ok. Jenže když si sedne, sklopí křídla k tobě tak, že je vidět jen jejich spodní strana – a ta nápadně připomíná starý uschlý list. Také mnozí další příslušníci zvířecí říše se dovedou geniálně maskovat. Tak třeba:

  • Lenochod dvouprstý rád nabízí svůj kožíšek řasám. Díky nim totiž »zezelená« a ve větvích stromů není tolik vidět.
  • Kudlanek jsou téměř dvě tisícovky druhů. A všechny zvládají přeměnu v ulomenou větev, lístek či kvítek – a to včetně tvaru.
  • Tropické ploštice používají hromadné maskování. Seskupí se tak, že připomínají květ.
  • Chobotnice obecná má těsně pod pokožkou buňky naplněné přírodním barvivem, a to hned v několika odstínech. Díky tomu se bleskurychle přemění třeba v kus skály...

Krokodýl: Nerozkouše vás

Krokodýlí čelisti budí hrůzu! Jenže ve skutečnosti je tenhle zákeřný dravec vůbec nepoužívá k rozkousání obětí – to mu čelistní ústrojí neumožňuje. Potravu proto polyká vcelku a zbytek nechá na žaludečních šťávách. Ty jsou tak silné, že dokáží rozpustit i velký hřebík. Přesto se krokodýl bez čelistí neobejde. Má v nich neuvěřitelnou sílu, takže mu nedělá problém stáhnout pod hladinu a utopit třebas i malého slona. K lovu mu rovněž slouží silný ocas, který dokáže tohoto dravce vystřelit nad vodu a ulovit například ptáka sedícího na větvi.

Tučňák: Proč se tulí k sobě

Tučňák císařský je největší známý druh tučňáka. Tito »pánové ve fraku« dorůstají výšky 120 cm, dámy mají jen o deset centimetrů méně. A jsou to také pěkní pořízci, tihle tučňáci – váží až 50 kilogramů. Určitě jste si na fotografiích všimla, jak moc se tito tučňáci k sobě tulí? Je to kvůli až třicetistupňovým antarktickým mrazům, které navíc doprovází vichr o rychlosti až 200 km/h. Ptáci se prostě tulí proto, aby neumrzli – zahřívají se navzájem. Mají navíc promyšlený systém. Seskupí se do jakési spirály, která se neustále pohybuje. Takže ti, kteří jsou na vnějším okraji kruhu, se za chvíli ocitnou uprostřed – nikdo není ošizený o teplo...

KAFE.cz zjistilo:

  • Nejrychlejším tučňákem a zároveň i nejrychlejším ptákem ve vodě je tučňák oslí. Na krátkou vzdálenost dokáže plavat rychlostí až 27 km/h.
  • Tučňák císařský se dokáže potopit až do hloubky 265 m a pod vodou vydrží až 18 minut, což je nejlepší výkon ze všech ptáků.
  • Nejmenší tučňáci dorůstají výšky 40 cm a váží maximálně 1,6 kg.
  • Věděla jste, že prase uběhne jeden kilometr za pět minut?
  • Sloní chobot je ve skutečnosti nos s malými prstíky na konci. Obrovské zvíře chobot ovládá pomocí zhruba stovky tisíc svalů.
  • Lev je pořádný žrout! Denně sežere až osm kilogramů masa, což by bez problémů uživilo třicet lidí.
  • Až půjdete do zoo, zadívejte se pořádně na sovy. Mnohé mají jedno ucho výš než druhé, to jim pomáhá při zjišťování polohy kořisti.