Jelikož s každým přibývajícím dnem mi přijde, žen mám o kilogram víc, trávím svůj čas už jen ve společnosti rodiny. Kordulka měla tento týden dva velké dny: jeden bylo vystupovaní s dětským tanečním kroužkem a druhý šerpování prvňáčků.
Kordulka Stropnická
Já jsem chodila taky na taneční základní školu, protože jsem chtěla být baletka, dokonce to dospělo až tam, že jsem se přihlásila na talentové zkoušky na baletní konzervatoř. Když jsem tam přišla, nejen, že jsem netančila v národním divadle jako všechny holčičky, které tam byly, ale hlavně jsem ve čtrnácti letech byla asi nejvyšší z celé školy a jediná, co neudělala provaz... a hlavně jsem neměla talent! Přesto jsem ráda, že jsem si tím prošla, protože si myslím, že důležité je si už od mala zvyknout na neúspěch... aspoň teď, když se mi něco nepovede, tak neskončím na psychiatrii. Tím neútočím na Ivetu Bartošovou, které je teď zase plný bulvár. Myslím, že to má v životě asi hodně těžké a nebo prostě není zvyklá na prohru. Jediný, koho mi je opravdu líto, je Artur - nevinné dítě, které pořád musí čelit bulváru a držet maminku, myslím, že matky by tady měly být od toho, že podrží své děti, když je to naopak, je to smutné a strašně sobecké. Nechci ji soudit, ale měla by se chovat jako matka.
A k mému těhotenství: Dnes si jdu pro povlečení na postýlku a přihlásit se na předporodní kurz. Tak o tom příště.
Pusu všem. :-)
Vaše Agáta