Na světě se ročně vytěží přibližně 20 miliard t nerostných surovin, z toho 12 miliard t nerudných surovin, 4 miliardy t uhlí, 3 miliardy t ropy a 500 milionů t rud. Zásoby se můžou stát „nekonečnými“, pokud nové technologie umožní jejich efektivnější získávání a využití.

Víte, že…

  • …zásoby ropy jsou z poloviny vyčerpány? Na světě by mělo být k dispozici ještě asi 1 000 až 2 600 miliard barelů. Podle střízlivých odhadů by při dnešním tempu těžby měla vystačit už jen na 40 let. Optimisté však tvrdí, že další miliarda barelů je v ropných píscích nebo tmavé břidlici. To by mělo stačit na dalších 60 až 70 let.
  • …zásoby uhlí by podle nejoptimističtějších odhadů mohly vydržet ještě přes 300 let? Nevýhoda uhlí však je, že jeho spalování v elektrárnách uvolňuje do ovzduší mnoho škodlivin.
  • …recyklování uranu se i přes vysoké ceny stane brzy nezbytné? Při jeho současném využití totiž 99,5 % tvoří odpad.

Spotřeba surovin na osobu

Průměrný Američan za 78 let svého života spotřebuje:

  • 7,13 kg antimonu
  • 180 g tantalu
  • 630 kg mědi
  • 15 kg cínu
  • 48 g zlata
  • 45 g platiny
  • 10 g germania
  • 131 kg chromu
  • 8 322 t fosforu
  • 1 576 t hliníku
  • 58,4 kg niklu
  • 1,58 kg stříbra
  • 4 g rhodia
  • 5,95 kg uranu
  • 410 kg olova
  • 32 g india
  • 349 kg zinku

Železa je dost, mědi bude málo

Vědci z americké univerzity v Yale propočítali, že současná spotřeba železa, jednoho z nejhojnějších kovů, v USA nepřekračuje úroveň z roku 1980. Z toho vyplývá, že vyspělá společnost ho potřebuje jen určité množství: když dosáhne vývoj jisté úrovně, spotřeba se ustálí.

Pro jiné suroviny to ovšem neplatí. Například poptávka po mědi překročí nabídku podle odhadů v roce 2100 (v roce 1950 bylo ve světě spotřebováno 2,7 milionu t mědi, což je zhruba 1,1 kg na osobu. V roce 2011 už přesáhla 25 milionů t, takže na jednoho obyvatele planety ročně připadá asi 3,6 kg).

Odhadovaný horizont vyčerpání

  • Ropa: 40 let
  • Zemní plyn: 60 let
  • Uhlí: 133 let
  • Uran: 85 až 2 500 let (ve výpočtu je mnoho vstupních proměnných)

Jak to vidí…

…portál Europes's Energy zveřejňující vlastní odhady množství zásob, rychlosti čerpání i předpokládaný rok, kdy zemní plyn, ropa, uhlí nebo uran dojdou. Stav k 1. lednu 2010:

  • Zemní plyn

Celkové zásoby: 171 514 266 542 404 m3

Světová spotřeba za 1 s: 92 653 m3

Předpoklad vyčerpání: rok 2068

  • Ropa

Celkové zásoby: 1 175 686 472 626 barelů

Světová spotřeba za 1 s: 986 barelů

Předpoklad vyčerpání: rok 2047

  • Uran (U235)

Celkové zásoby: 17 963 t

Světová spotřeba za 1 s: 0,000 004 222 201 7

Předpoklad vyčerpání: rok 2144

  • Uhlí

Celkové zásoby: 834 684 384 000 t

Světová spotřeba za 1 s: 203 t

Předpoklad vyčerpání: rok 2140

ČR: rudy došly

V ČR bylo v roce 2010 registrováno 1 495 výhradních ložisek (ve vlastnictví státu) a 741 nevýhradních ložisek (jsou součástí pozemku) nerostných surovin. Počet těžených ložisek je menší: 467 výhradních a 165 nevýhradních.

Z nerostných těžených surovin mají pro ekonomiku největší význam nerudy. Poslední těžené rudné ložisko bylo uzavřeno v prosinci 1993 (Zlaté Hory). Zásoby černého uhlí jsou v okolí Ostravy, Karviné, Brna a Kladna, hnědého poblíž Sokolova, Mostu, Chomutova a Karlových Varů. Těžba vápence probíhá v Moravském krasu, Českém krasu a kolem Hranic na Moravě. Písky, štěrkopísky a cihlářské hlíny se vyskytují podél Labe a horního toku Lužnice.

Kaolín se dobývá poblíž Karlových Varů, Plzně a Znojma. U Nového Boru a Liberce jsou sklářské písky. Na Českomoravské vrchovině se těží žula. Poblíž České Lípy, ve Stráži pod Ralskem a okolo Žďáru nad Sázavou leží zásoby uranu (v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou je uranový důl v provozu). U Hodonína se těží malé množství ropy.

Černé zlato

  • Kolem 75 % uhlí vytěženého na světě je použito k výrobě elektřiny, přes 20 % využije železářský průmysl.
  • Uhlí nyní poskytuje 60 % světové elektřiny.
  • Největší producent koksovatelného i energetického uhlí je Čína (asi polovina světové těžby).
  • Odhaduje se, že celosvětově existuje přes 860 miliard t uhelných zásob.
  • Podle čínských úřadů je však jen v provincii Xinjang 2,2 trilionů t uhlí, což by mělo vystačit až na 360 let.
  • Uhelná elektrárna o výkonu 1 000 MW spotřebuje za rok provozu asi 130 000 vagonů uhlí. Do ovzduší vypustí 200 000 t oxidu siřičitého, 30 000 t oxidu dusíku, 16 000 t popílku a desítky tun těžkých, toxických a zčásti radioaktivních látek.

Můžou brzy dojít

Některé klíčové suroviny budou vyčerpány rychleji, pokud se neobjeví šetrnější technologie a světová populace rychle poroste. Podle amerických odhadů můžou dojít:

Antimon (využití: slitiny, elektronika, výroba kaučuku) za 15 až 20 let

Hafnium (složka speciálních slitin) za 10 let

Indium (výroba polovodičů, elektronických součástek, LCD displejů a plochých obrazovek) za 5 až 10 let

Platina (důležitý průmyslový katalyzátor) za 15 let

Stříbro (elektronika, fotovoltaika) za 15 až 20 let

Tantal (při výrobě mobilů) za 20 až 30 let

Lithium (v bateriích, v jaderné energetice)

Zinek (antikorozní materiál) za 20 až 30 let

O kovech významných pro vojenské a další strategické účely (např. galiu nebo germaniu) nejsou k dispozici žádné údaje.

Spása je na mořském dně?

Geolog Lawrence Cathles z americké Cornellovy univerzity tvrdí, že zdroji surovin není lidstvo omezeno. Souhlasí sice s tím, že na pevnině můžou být některé zdroje vytěženy, ale na dně oceánů je zásob tolik, že by pokryly spotřebu celé planety na několik staletí. V tektonických zlomech, kde se magma prodírá zemskou kůrou a ochlazuje se, dochází k postupnému rozpouštění a usazování minerálů po mořském dně. Za miliony let se nashromáždily ohromné zásoby. Podle Lawrence Cathlese by polovina z toho lidstvu stačila na 50 století a možná i více…