Žádný skandál se v soukromí EVY HOLUBOVÉ (52) naštěstí nekoná. Je jen novinkou v jejím pracovním diáři. Nedávno se Eva vrátila z dovolené, ale to prý není důležité. „Netrvala tak dlouho a zas taková dovolená to nebyla.“ Měli jsme točit s režisérkou Marií Poledňákovou, což se ale posunulo, takže mi vzniklo volno, které jsem nestačila ničím „obsadit“, tak jsem si alespoň odpočinula. Prázdniny zase budou pracovní, protože budeme v rámci Léta hereckých osobností dávat novou hru Patrika Hartla Soukromý skandál.

S Patrikem Hartlem nespolupracuješ poprvé.
Nejdříve jsme dělali Madam Melvile, pak Kláru a Báru, kterou napsal pro mě a Ivanku Chýlkovou. Tohle je třetí inscenace a točili jsme spolu Takovou normální rodinku. Mockrát, když jsem měla premiéru, jsem chtěla, aby se Patrik přišel podívat, protože mě zajímá jeho názor.

Takže guru, kamarád, kritik?
Ne, řekla bych stejná krevní skupina. Je moudrý, se smyslem pro humor i pro posvátno, což dnešní svět potřebuje.

Co je pro tebe posvátno?
To je na dlouhé povídání. Ať si každý vymyslí svoje. Já ho nikomu nebudu diktovat. Patrik hraje i na temné struny života, ale je na ně nahlíženo pohledem Woodyho Allena. Prostě žádná konvenční komedie ani psychologické drama. Je to jako když se díváš na některé příběhy Allena z manželského života. Ty je znáš, když se ti dějí, tak ti úplně trne, ale když je vidíš u sousedů, tak se můžeš potrhat smíchy.

Tobě nevadí, že budeš v létě pracovat? Co na to děti, co manžel?
Nebude to poprvé.

Právě proto.
Ale nějaké volno mezi představeními se najde, budou se hrát ještě jiné komedie. A já budu mít volno a můžu se zrekreovat. A hned potom točím s Marií Poledňákovou Líbáš jako ďábel. Pokračování Líbáš jako Bůh. Jsem odpočinutá, optimistická a radši si ani moc nezapínám internet, abych nezjistila, co se v téhle zemi děje.

Byla jsi optimistická i po negativních kritikách, které vyšly na film Odcházení? Rozčarovaly tě, nebo jsi s nimi počítala?
Nepočítala, ale můj vztah ke kritikům se zhoršil. Zajímají mě konstruktivní připomínky, nikoli obecné a jedovaté. V současné době ani nevím, koho z nich bych se zeptala na názor. Na to mám spíš lidi, jako je Patrik, manžel Míra nebo moje dvojčata, která už chodí na gymnázium. A jejich kamarádi. Ti třeba byli na Odcházení a řekli: „Možná to Václav Havel natočil pro nás. Asi jste na ten film starý.“ I to je úhel pohledu. Já jsem ve svém okolí žádné negativní názory nezažila. Jen obdiv nad schopností dělat si ze sebe legraci. Ten film podle mě dozraje.

A jak se ti točila nelehká role?
Autor i režisér přesně věděl, že splním, co po mně chce. Václav Havel je velmi zkušený v práci s herci. Byla jsem ve filmu jedním kamínkem v mozaice okolo člověka, který odchází nejen ze svého postu politika, ale i z postavení, které má v rodině, u spolupracovníků a dá se říct i u přátel. To je zvláštní úvaha, já jsem nikdy odnikud neodcházela, vlastně jenom přecházím - a přecházení mě hrozně baví.