V celosvětovém měřítku je ale krevní tlak vyšší než 140/90 mmHg nejvýznamnější rizikový faktor úmrtí. Každý rok na následky hypertenze zemře nejméně 7 milionů osob. Přispívá totiž ke vzniku infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a postižení ledvin.
Jedenáct států Evropské unie se zavázalo ke snížení dávek soli o šestnáct procent v nejbližších čtyřech letech. Dosáhnout tohoto cíle hodlají především omezením přídavků NaCl do polotovarů a pokrmů rychlého občerstvení.
Je totiž známo, že osmdesát procent příjmu soli přichází z průmyslově zpracovaných potravin, méně dodáme sami při přípravě jídla - patnáct procent - a jen pět procent tvoří přirozenou součást potravin.“
Matematika v supermarketu
Jsme zvyklí na slanou chuť. Úsloví Je to nemastné neslané (ostatně velká spotřeba „špatných“ tuků představuje další příčinu kardiovaskulárních onemocnění) vyjadřuje, že je něco nepoživatelné.
Navíc sůl váže vodu, takže např. taková hodně osolená uzenina víc váží. Je jasné, že výrobci nemají zájem obsah soli v potravinách dobrovolně snižovat.
A domoci se legislativní změny také nebude snadné. „Než si koupíte jakoukoli potravinu, ověřte si na jejím obalu obsah soli,“ radí Jiří Widimský.
„Vybírejte si takové, které jsou značeny nápisy Snížený obsah sodíku. Naučte se před jídlem počítat: 1 gram kuchyňské soli obsahuje 400 miligramů sodíku.
Doporučená denní dávka je 2,3 gramu, což představuje 5 až 6 gramů soli. Neměli byste tedy za den zkonzumovat celkem víc soli, než se vejde na jednu čajovou lžičku.“