Hluboko pod kůží jsme pořád pralidé, kteří pobíhali po světě prakticky nazí. Naše kůže si to pamatuje a dožaduje se dávky slunečního svitu, na niž je od časů lovců mamutů zvyklá. Když ji nedostane, chybí nám vitamin D a hlavně dobrá nálada.
Ale pozor, tahle kouzla pořádně umí jen opravdové Slunce, ne nějaké podivné trubice v opalovacích zařízeních! Vědci z několika amerických univerzit se rozhodli přijít na kloub otázce, proč je pro lidi přirozený sluneční svit tak přitažlivý? Zjistili přitom, že UV-paprsky v organismu mimo jiné vyvolávají tvorbu „hormonů štěstí“ endorfinů, léčí kožní choroby, zpevňují kosti, tlumí pocity bolesti a působí závislost srovnatelnou s užíváním slabých opiátů.
Z dosud nejasných důvodů paprsky také způsobují větší prokrvení centra uspokojení v lidském mozku: jsou tedy ideálním pomocníkem třeba při dietách nebo odvykacích kúrách. „Jako by nás příroda skrze Slunce volala: Zahoďte šaty a vraťte se do divočiny!“ usmívá se psycholog Brian Collidge z Bostonu v USA.
Testy u myší
Mechanismus působení UV-paprsků je tedy nyní expertům jasný. Problém ovšem může být v tom, že většina pokusů, hlavně ty spojené se sledováním mozkové aktivity, proběhla na myších. Nešťastnice musely na oltář vědy položit své kožichy, jež jim byly oholeny.
Vědci ale argumentují tím, že i pralidé bývali chlupatí a že u myší probíhají stejné pochody jako u ostatních savců. Za zmínku stojí, že myši normálně vyhledávají temné prostředí, teprve oholené a seznámené se sluncem přicházejí na chuť jeho paprskům.