Tak začíná příběh bláznivý film, který z původní divadelní komedie Eugène Labiche přetvořil, spolu se scénáristou Milošem Macourkem, skvělý Oldřich Lipský. Ten byl známý pro své pedantství při natáčení a také oblibou zvučných hereckých jmen, která hojně obsazoval. V komedii Slaměný klobouk tak můžeme zahlédnout kromě hlavních hrdinů také Květu Fialovou, Pavla Landovského, Stellu Zázvorkovou nebo Vladimíra Menšíka. Zrovna on si natáčení moc neužíval. Byl totiž nemocný a jeho herecká dcera Iva Janžurová o něj měla velký strach. Vypadal totiž, že se chvílemi složí. Naštěstí natáčení přežil ve zdraví a ani pozorný divák si nevšimne, že Menšíkovi v tu dobu nebylo moc do zpěvu.
Komedie sází na rozpustilé kreace a konverzační humor tehdejší herecké elity. Svěží fraška, která vychází z Labichova jadrného divadelního kusu a absurdní zápletka, jež se točí kolem banální situace, kdy kůň dostane chuť na slaměný klobouk posázený květinami a jeho neotesanost rozehraje zdánlivě nesourodé komediální situace, vznikla v roce 1971. V tu dobu již úplně zaklaplo víko normalizace a režisér Lipský toužil natočit něco apolitického, co stálo mimo dobu a režim. Udělal dobře, když sáhl k francouzské frašce. I v dnešní době má film nadprůměrná hodnocení.
Jedním z důvodů je obsazení tehdejších profesionálních českých herců, mezi nimiž byl i Jiří Hrzán, který se postaral o pěkné pozdvižení. Ten hrál společně s kolegou Karlem Effem (role starosty) ve scéně, kdy starostovi spadne na hlavu kbelík s lepidlem. Effa musel přijít na plac už v 5 hodin ráno, aby ho maskéři nalíčili a pomazali lepidlem. V 9 hodin byl již celý štáb připraven, jenže Hrzán nikde. Zjistilo se, že ho den před tím zadržela opilého policie a nechala ho na záchytce vyspat. Ten se probudil až kolem poledne a celý natáčecí den se tak mohl odpískat.