Navíc tam byl velmi příjemný pan doktor, který měl citlivý přístup k pacientům a zároveň je nenechával podléhat hypochondrii. Jednou takhle v neděli dopoledne jsme seděli, zrovna jsme přemýšleli, že si půjdeme pro oběd do kuchyně, když se rozdrnčel zvonek u dveří. Někdo zvonil jako na poplach. Letěla jsem otevřít a za dveřmi stála distingovaná dáma v příšerném klobouku, asi šedesátiletá, a opírala se o elegantní hůlku.

Vkráčela dovnitř s bodrým: „Nazdar a práci čest!“ Bylo na nás, co si z toho s panem doktorem vezmeme. Vzala jsem si nazdar a zajímala se o to, co ji k nám přivádí.

Paní se nejprve s noblesou usadila a pak prohlásila: „Letím sem rovnou, i když musím balit.“ Pan doktor se s úsměvem zeptal, kam paní vyráží na dovolenou. Ona se na něj podívala jako na obtížný hmyz. „Na žádnou dovolenou, budu zachraňovat lidstvo!“ prohlásila. „Přišel mi dopis, ve kterém stojí, že jsem byla zvolena k misi na Mars, k níž dojde ve chvíli střetu naší planety s obřím asteroidem,“ pokračovala důležitě. „Vy,“ zabodla do nás ukazovák, „jste samozřejmě vybráni nebyli. Poletí jen ti, co mohou lidstvu něco dát.“

Nechápavě jsme koukali s panem doktorem střídavě na sebe a střídavě na tu živelnou pohromu. První se vzpamatoval pan doktor. „Výborně, hezky si to užijte a teď nám povězte, co vás k nám přivádí.“ „Prsa,“ odvětila ta dáma prostě. „Prsa?“ opakoval nechápavě pan doktor. „Jo,“ řekla a svlékla si svetr. Prsa měla nalitá jedním velkým puchýřem, vypadalo to opravdu hrozivě. „Proboha, ženská, co se vám stalo?!“ kroutil nechápavě hlavou lékař.

Z té rozmilé dámy vypadlo, že vařila k nedělnímu obědu polévku, a protože chtěla svádět dědka, tak si poletovala po bytě v negližé. „Dědek prašivej si toho vůbec nevšiml a mně mezitím vyskočila prsa rovnou do polívky!“ postěžovala si. Smích jsme s panem doktorem dusili jen velice těžko. Doktor ji ošetřil a napříště jí doporučil svádět dědka po večerech. „Tsss, na dědka se můžu vykašlat, najdu si na Marsu nějaký mladý maso,“ odfrkla si paní a odkráčela pryč. Dodnes na toto zjevení nezapomenu a historkou jsme ještě dlouho poté bavili celou nemocnici.