„Zuby mnohých dívek nepochopitelným způsobem bývají zanedbávány tak, že byť i dívky ty měly sličný, příjemný obličej, jakmile ústa otevrou, stávají se odpornými," píše se v knize Žena, její krása a život pohlavní, která vyšla roku 1920.
Po každém jídle bylo dobré si zuby vyčistit párátkem z brku nebo kosti. Neměla se též kousat tvrdá strava, například ořechy, pecky nebo cukr. „Nepřekusovat při šití nitě!" varuje dobová literatura.
Rovněž péče o pleť byla poněkud odlišná: „Aby kůže nebyla náchylná k poruchám, nutno ji otužiti. K mytí hodí se dobře obyčejná říční voda, houba a mýdlo." V zimě se měly krásky koupat ve vodě teplé, v létě naopak ve studené. „Ženy nervosní a ke křečím náchylné smí se koupati jen ve vodě teplé, poznenáhlu pak ve vlažné," pamatuje text na jednu výjimku.
Na pleť v obličeji byl nejlepší borax, který nechával rozpustit v dešťové vodě v poměru jedna ku dvaceti.
Pokud se objevily uhry, neměly ženy panikařit. „Nejlépe je odstraníme, vymáčkneme-li je hodinkovým klíčkem či vytlačovačem uhrů," radila zasvěceně dobová kniha.
