Nic si z toho nedělejte. Zná to každá matka, která někdy prožila obzvlášť hektické ráno nebo večer (v sedm večer dorazíte se synem z kroužku karate, doma není nic k jídlu, syn nemá napsané domácí úkoly a zítra píše test z prvouky). Přinášíme vám pár tipů, jak krizovým situacím předcházet a jak je řešit.
Mohlo by vás také zajímat: Horký kafe ze světa celebrit - Dětí jako jako smetí. Co prozradila chůva od Brada a Angeliny?
1. Říkejte „ne“, jenom když opravdu o něco jde.
Zákazy si schovejte na případy, kdy vám na tom opravdu záleží. Jedná-li se o hlouposti, nechte to plavat. Chce si váš potomek vzít do školy oranžově proužkované tričko a modře puntíkaté tepláčky? A proč ne? Nalít vodu do hracího nádobíčka? Klidně! Spát s hlavou v nohách postele? Jasná věc! Proč byste měla plýtvat energií na nekonečné diskuse o něčem, na čem zas tak nesejde?
2. Smějte se a zpívejte si.
„To se jim to píše, ale copak to jde?“ říkáte si teď nejspíš. Ve skutečnosti ovšem můžeme své pocity sami ovlivnit tím, jak se tváříme nebo co děláme. Takže úsměv na tváři a píseň na rtech vám opravdu s trochou snahy mohou vykouzlit kousek autentické dobré nálady. I když zpíváte falešně.
3. Nenechte se otrávit věčným opakováním.
Lidová moudrost praví, že pokud nechcete, aby se z něčeho stal každodenní rituál, nikdy to nedělejte víc než dvakrát po sobě. Pokud například nechcete každý večer ležet v postýlce svého potomka, dokud neusne, dopřejte mu tuto výsadu pouze výjimečně, aby ji nezačal vyžadovat jako pravidlo.
4. Sbírejte materiál na pokec s kamarádkami.
Ty nejšílenější situace, které nám naše ratolesti připravují, se obvykle stávají těmi nejvděčnějšími historkami, které budete později vyprávět kamarádkám nad dvojkou vína. Zkuste na to pomyslet už ve chvíli, kdy je právě prožíváte. Řekněte si: „Až TOHLE budu vyprávět holkám!“ Okamžitě tím získáte tolik potřebný nadhled.
5. Mluvte pozitivně.
Co od nás děti slyší nejčastěji? „Přestaň!“ „Nech toho!“ „Ne!“ Pokuste se to, co jim říkáte, formulovat trochu jinak. Jen si to porovnejte: „Nepůjdeme na hřiště, dokud to nesníš.“ Anebo: „Hned jak to sníš, půjdeme na hřiště!“ Kterou výzvu byste splnila ochotněji?
6. Vzpomeňte si, že všechno jednou skončí.
Možná se právě lopotíte do schodů s golfkami, v duchu (nebo i nahlas) nadáváte a těšíte se, až se kočárku zbavíte. Myslete ale na to, že jednou budete na období, kdy vaše dítě jezdilo v kočárku, vzpomínat s nostalgií. A ten čas přijde dřív, než si myslíte.
