Proč tedy děti nelezou?
Příčin proč tohle děti dělají, je více. Velký vliv na lezení má vývoj dítěte, jeho svalové napětí (odpor, který klade sval svému protažení) a důležitým faktem je i manipulace rodičů s dítětem.
Přečtěte si také: Jak dítěti prospět a neuškodit nebo Jak správně "pást koníčky"
1. Hypotonici jsou lenivější
Děti s nižším svalovým napětím (hypotonie) jsou lenivější. Neumí zapojit jednotlivé svaly izolovaně a jdou do pohybu spíše celým tělíčkem. V poloze na zádech, kvůli oslabenému bříšku, často propínají nožky, namísto aby je zvedaly nad podložku. V poloze na bříšku jim právě slabé bříško nedovolí podsunout si kolínka a vyhoupnout se na ně. Tyto děti se velice často plazí, ale nikoli správně.
Roli hraje i preference jedné strany
Pokud dítě v minulosti preferovalo otáčení hlavičky na jednu stranu (predilekce hlavičky) a toto nebylo cvičením podchyceno, tělíčko se mohlo vyvíjet asymetricky. Důsledkem je, že se neplazí správně, a to střídavým pohybem. Může se například odrážet o chodidlo dominantní nožičky, a tím si tento stereotyp znovu ukládat. Později pak bude velká pravděpodobnost, že se tento špatný model odrazí také ve stoje.
Důležité je stimulovat dítě k lezení, je to podstatná část vývoje. Bez této fáze není neposílené dětské tělíčko připravené na pozici ve stoji. Mohly by tam vzniknout zdravotní potíže, jako je vadné držení těla, ploché nohy, nohy do X, problémy s kyčlemi nebo třeba poruchy postavení páteře.
2. Děti s vyšším svalovým napětím jsou plačtivější
Děti dráždivější s vyšším svalovým napětím (hypertonie) mají podobný problém. Napětí v nožičkách jim nedovolí pokrčit kolínka a jít na čtyři. Často zaklání hlavičku, kříží nožky a jsou brzy schopné se samy vytáhnout do sedu. To si mohou rodiče mylně vysvětlovat jako mimořádnou sílu a vyspělost. Předčasně pak dětí posazují nebo staví. Takové děti bývají také plačtivější, takže si u rodičů sed často vynutí. Ze sedu jdou rovnou do stoje, takže pozice na čtyřech je zcela míjí.
Oba tyto případy potřebují správnou manipulaci a stimulaci.
Proč je lezení důležité
Lezení je jednou z klíčových dovedností ve vývoji dítěte, při které se propojuje aktivita pravé a levé mozkové hemisféry. Právě jejich spolupráce je později důležitá při čtení a psaní, pro soustředěnost dítěte a koordinace. Díky lezení se též posiluje svalový korzet a propojí se spolupráce svalů, které odpovídají za správné držení těla.
Jak vypadá správné lezení
V sedmém a osmém měsíci se dítě pomalu dostává až do šikmého sedu, později pak na kolínka. Nejprve se dítě v pozici na všech čtyřech pouze houpe na kolenou. Poté odlepuje postupně jednu ruku a sahá po hračce - buduje si stabilitu na čtyřech. Později se pomalu odváží k prvním pohybům vpřed. Ruce a kolena by měla být od sebe na šíři ramen, pohyby střídavé, tedy pravá ruka, levé koleno. V deseti měsících by si dítě mělo být v lezení již zcela jisté.
Čeho si všímat, když dítě začne lézt
Pokud se vás a vašeho miminka některý z modelů týká, poraďte se s dětským lékařem. |
Jak dítě stimulovat
Jednou z pozic je pozice pejska (na všech čtyřech). Ukažte mu, jak se zde může houpat na kolínkách. Poté jej učte posouvat kolínka vpřed tak, že mu vložíte své palce pod kolínko v kleku a posouvejte mu jednu nožičku a poté druhou nožičku.
Pokud dítě nezvládá pohyb ručiček, je dobré s ním opatrně trénovat takzvaný trakárek. Dítě chytnete širokým úchopem v oblasti bříška a nad zemí s ním jedete dopředu tak, že dítě má ručičky na zemi a pomalu ručkuje.
Aby dítě zvládlo správně lézt, je potřeba s ním dobře manipulovat a motivovat jej. Pokud nevíte, jak na to, zeptejte se. Na dobrém začátku záleží vše.
Chcete se o správné manipulaci s miminky dozvědět více?Kontaktujte autorku článku - lektorku psychomotorického vývoje dětí Jitku Rubešovou a přihlaste se do kurzů pro rodiče, které pořádá. |