A tak jsme společně s porybnými vyrazili na Orlickou přehradní nádrž. Rybaření je na první pohled jedna z nejklidnějších činností, které člověk ve volném čase může dělat. Přijedete k rybníku nebo řece, nabodnete žížalu na háček, nahodíte udici a hodiny můžete rozjímat uprostřed přírody. Jenže i stojaté vody se někdy rozčeří.

Naposledy se tak stalo koncem září, kdy dva pytláci na dolním toku Berounky v pražských Lahovicích postřelili porybného. Tomu se přitom jenom nezdálo, že chytají ryby hodinu před půlnocí, a chtěl jim zkontrolovat rybářské lístky. Místo dokumentů pytláci tasili malorážkovou pistoli. První střelu zastavily dokumenty složené v náprsní kapse porybného, druhá mu poranila nohu. Když pak vytáhl svou legálně drženou pistoli a vystřelil do země, pytláci utekli.

„Ten porybný měl hroznou smůlu, že narazil na takovou dvojici. Na druhou stranu mohl být o něco opatrnější. Nikdy by na kontrolu neměl chodit sám, natož v noci,“ říká Jaroslav Řezníček z Českého rybářského svazu, který působí jako porybný na přehradě Orlík.

„Zbrojní průkaz i zbraň mám, ale do práce ji s sebou nikdy neberu. Nemá to cenu. Člověk by tím jen pokoušel osud.“ Lahovický případ je podle něj extrém, který během své desetileté práce u rybářské stráže nepamatuje. „Ano, vzpomínám si na případy, kdy došlo k fyzickému kontaktu, ale aby na porybného pytláci vytáhli zbraň… Skutečná práce rybářské stráže je v drtivé většině případů mnohem klidnější.“

Pytel místo pokuty

Protože chceme vidět, jak takový běžný den porybného vypadá, nasedáme do motorového člunu a v doprovodu dvojice strážců řeky vyrážíme na kontrolu rybářů na Orlíku. Je pod mrakem, avšak na konec října poměrně teplo. Rybářů by proto kolem vody mělo být dost.

Na první skupinku narážíme hned za prvním říčním ohybem. Skupinka kamarádů, kteří si přijeli zachytat ryby na celý týden, má rybářské lístky i povolenky k lovu v naprostém pořádku. Popřejeme jim proto hodně štěstí a odrážíme i s člunem od břehu.

Dnes se rybářské právo řídí novelou zákona, která je platná od ledna letošního roku. Ta výrazně změnila pravidla, podle kterých jsou pytláci postihováni. Asi nejzásadnější je, že při škodě do 5 000 Kč není pytláctví považováno za trestný čin, nýbrž pouze za přestupek.

„Dřív se stávalo, že za chytání ryb načerno padaly absurdní tresty. Jsou známy případy, kdy rybář dostal půlroční podmínku jenom za to, že neměl koupenou povolenku a někde u vody vzal do ruky udici. A to nemusel chytit ani rybičku. Společenská nebezpečnost takového činu byla minimální a právě nový zákon tento problém řeší,“ říká Branislav Ličko.

Mnoha odborníkům z branže se ovšem změna nelíbí a tvrdí, že kvůli zmírnění pravidel výrazně vzroste počet pytláků. Branislav Ličko s takovými názory nesouhlasí. „Viděli jste to sami, žádné nájezdy pytláků se po změně zákona rozhodně nekonají. Dokonce se mi za tu dobu ani nestalo, že bych chytil někoho bez rybářského lístku.“

Na žádného pytláka nenarážíme ani během dalších tří hodin kontrolní plavby, proto obracíme loď a pomalu se vracíme do přístaviště. Máme za sebou nejméně 25 kilometrů, ale zdaleka jsme nestačili zkontrolovat celou přehradní nádrž. „Břehy jsou tu velmi členité.

Kdybyste po nich chtěli obejít celou přehradu, ušli byste téměř tři sta kilometrů,“ vysvětluje porybný Jaroslav Řezníček a zručně přistává s motorovým člunem u dřevěného mola. „Velmi důležité také je, jak k rybářům přistupujete. Znal jsem i takové porybné, kteří v každém, kdo chytal ryby, viděli pytláka. Takové jsme se od nás snažili dostat a snad se nám to i povedlo,“ dodává.

Pokuta až 30 000 Kč

I tak mají porybní stále mnoho možností jak pytláky účinně trestat. Protože rybářská stráž má status veřejného činitele, za lov ryb načerno může na místě udělit blokovou pokutu do 1 000 Kč. Jde-li o větší přestupek, například pokud kontrolovaný nemá ani rybářský lístek ani povolenku, ale nespáchal škodu větší než 5 000 Kč, ohlásí přestupek na příslušný místní úřad. Ten pak ve správním řízení může pytlákovi udělit pokutu až do výšky 30 000 Kč.

A jak je to se škodami nad 5 000 Kč? „Představa, že si načerno nachytáte plnou káď ryb v hodnotě 4 999 korun a stále půjde jen o přestupek, je mylná. Právě z těchto důvodů zákon uvádí cenu jednotlivých druhů ryb. A ta je v něm nastavena o něco výš, než za kolik si ryby běžně koupíte někde v krámě.

Proto se například za kilogram kapra nepočítá šedesát nebo sedmdesát korun, ale sto deset. Mimoto se ještě stanovily hodnoty ryb nad pět kilogramů. Ty už jsou vedeny jako ryby trofejní s cenou pět set korun za kilo,“ vysvětluje hospodář rybářského svazu. V praxi to znamená, že pokud se někomu ze sádek podaří ukrást desetikilového kapra, způsobí podle zákona škodu 5 000 Kč a tím pádem spáchá trestný čin.