Jana a Tomáš jsou mladí sympatičtí barmani a kolegové. Oba totiž pracují v trendy pražském baru Nebe.

Jak jste se dostali k povolání barmana?

J: Je to dlouhá historie, ale ve stručnosti řečeno je to příběh o tom, jak jsem musela přerušit studium na vysoké škole a vrátit se k rodičům. To už bylo potřeba přispívat na chod domácnosti a já moc dlouho nepřemýšlela, kterou práci si vybrat. Práce za barem byla první, která se mi naskytla, vzala jsem to a z oboru už nikdy neodešla. Tak trochu jsem se do téhle práce zamilovala.

T: Už od školy jsem chtěl stát za barem a vyrábět drinky. Chodil jsem se koukat na barmany do baru, jak kouzlej s drinky a shakerem, a říkal si „Tuhle práci chci dělat." Začal jsem na sobě pracovat, číst odborné články, vzdělávat se ve zbožíznalství a znalostí receptur drinků. Sen se mi splnil a já teď stojím šťasný za barem a míchám jeden drink za druhým.

Kde se „amatér z ulice“ naučí všechna ta barová kouzla? Jsou nějaké školy, kurzy?

J: Každý, kdo přijde jako nováček za bar, i když má za sebou kurzy a školení, vlastně moc neumí. Vše důležitě a praktické se naučí až sám, když má zájem. Můj názor je, že pokud člověk chce a má zájem učit se, naučí se vše potřebné sám nebo od zkušených kolegů. Prostě ve zkratce: praxe je nejlepší učitel.

T: Já osobně mám hotelovou školu, takže mě vzdělání trochu nasměrovalo, to ale nestačí! Člověk musí tomuhle řemeslu dát trochu víc, než ho jen vystudovat a mít na to papír. Musí se stát jeho součástí, jeho životem. Místo fotbalu s kámošema jsem chodil učit se flair (umělecká forma barmanské práce) prvky do parku a po večerech místo pohádek jsem chodil po barech a pozoroval ty profíky, kterým jsem se chtěl stát.

Pracujete ve vyhlášeném pražském baru Nebe, proč právě tady?

J: Pracují tu moji dobří kamarádi a já je zde navštěvovala. V Nebi se mi vždy moc líbilo a jednou to prostě přišlo....nabídka, které jsem neodolala, pracovat tu po boku kamarádů. Vyšlo to a já jsem moc ráda, že patřím do teamu nebeských barmanů.

T: Kdo by nechtěl být každý den v NEBI.......jsem vlastně jeden z andělů....:-)

Co na své práci milujete a co naopak moc rádi nemáte?

J: Miluju: zábavu a volnost za barem.
Nemiluju: opilé zákazníky, kteří ztrácejí některé ze svých funkcí.....ať už psychických či fyzických.

T: Miluju: Příjemné hosty, obzvlašť ty něžného pohlaví.....vidět ty rozzářené oči, když jim namícháte jejich oblíbenej drink a obdaříte je úsměvem.
Nemiluju: Trhání máty......a že jí na každej den padne kotel......:-)

V této branži jsou populární nejrůznější soutěže a barmanská klání, zúčastňujete se takových akcí?

J: Chodím na ně ráda v rámci svého volného času....ale jen jako divák.

T: Zatím jsem se žádné takové akce neúčastnil, ale mám to v budoucnu v plánu. Na soutěži potřebujete ukázat to nejlepší ze svého umu....takže brzo určitě nějakou soutěž podniknu.....:-)

Tato práce je hodně o předvádění se. Je tohle vaše parketa, máte rádi pozornost davu?

J: Řekla bych, že nejsem ten typ barmanky, která potřebuje udělat vše, jen aby byla vidět. Myslím, že kdo chce, mě rozhodně nepřehlédne......schválně, prijďte na drink a uvidíte sami.

T: Každý, kdo tuhle práci dělá a chce ji dělat dobře, musí mít v sobě kousek exhibionisty a herce....:-)

Jak se na vaši práci dívá váš partner? Přeci jen, na baru stále postávají atraktivní ženy, muži … Nežárlí?

J: Nedávno jsme se s přítelem rozešli, ale jelikož dělá stejnou práci, má pro danou věc pochopení – v tomhle jsem nikdy problém neměla. Asi jsem měla vždy štěstí na tolerantní a chápavé chlapy.

T: Žijeme obrácený život, jsme jak upíři......doslovně....:-D...je těžké žít s barmanem...... chce to velký kus tolerance a pochopení.

Samozřejmě mě ještě napadá, zamilovali jste se někdy do zákazníka?

J: NE a to fakt nekecám......nedělá to dobrotu...

T: Je „ZAMILOVAT SE“ a „zamilovat se“. Nedovedete si ani představit, kolik potenciálních lásek se na baru večer dá najít.

Jak zvládáte práci po nocích? V kolik hodin máte vlastně padla?

J: Naučila jsem se to zvládat v pohodě. I když je pravda, že když mi bylo 20 let, bylo vše daleko jednodušší a snadnější (vstávání, chození spát ráno, obrácený rytmus). Záleží, který den v týdnu zrovna je, ale kolem páté ráno ulehám a nevím o světě.

T: Zvyknete si na vše.....občas jen prostě několik dní nevidíte denní světlo. Padla nemám vlastně nikdy........musím taky žít svůj osobní život....to bych jen pracoval a spal.....většinou jdu z práce a potkávám se s tou normální skupinou lidí, kterým den teprve začíná.

Na jaké akce byste zákazníky nalákali?

J: V Nebi se pořád něco děje. Každý den živě video-Dj a zajímavé jsou pátky a soboty, kdy club praská ve švech a vy můžete potkat anděly, kteří nabízejí speciální Shot-drinky za super cenu.

T: Tak určitě Happy Hours, kdy každý den od 16:00 do 20:00 jsou všechny drinky za bezkonkurenční cenu 59,-. Ale vždy máme pro hosty nejakou speciální akci.

Zajděte si vychutnat výtečné drinky do baru Nebe.
Více na www.nebepraha.cz