Praotec Čech si tuto horu nevybral náhodou.
Nížina mezi Vltavou, Labem a Ohří je totiž placatá jako makový koláč a jediné, z čeho je alespoň nějaký rozhled, je právě Říp. Ať už pověsti vyprávějí o zrodu Řípu cokoliv, věda hovoří jasně. Říp je čedičovou vyvřelinou a okolní placku převyšuje o rovných 200 metrů.
Výlet na dvě hodinky
Hora měla odjakživa velký význam pro českou mytologii i národní cítění. Ostatně právě proto se sem často konaly celonárodní pouti, na vrcholu Řípu promlouvali buditelé a když se národu něco zdařilo, nebraly oslavy na Řípu konce. A aby byl význam hory pro českou vlast podtržen, v roce 1868 byl na úpatí hory vylomen první základní kámen k Národnímu divadlu v Praze. Návštěva Řípu nezabere více než dvě hodiny, a to si ještě na vrcholku odpočinete nad šálkem kávy a děti nad limonádou. Tak proč se tedy nahoru nepodívat?
Zvon, mohyla nebo želva?
Mýtická hora je vidět zdálky. Někdo ji popisuje jako plochý zvon, jiný jako velkou mohylu a v jednom českém průvodci se dokonce objevilo přirovnání se želvou. Buď jak buď, výšlap na horu není nijak náročný. Z parkoviště pod Řípem vede na vrchol příjemná kamenitá stezka, po které je radost chodit. Cesta netrvá déle než patnáct minut. Když připočítáme i příjemné posezení s výhledem podél stezky, budete na vrcholku do půl hodinky.
Muzeum i občerstvení
Dominantou Řípu je kostelík sv. Jiří – zrenovovaná rotunda z 11. století. V roce 1126 ji nechal přestavět kníže Soběslav I. na počest vítězné bitvy s německým knížetem Lotharem. Koncem 19. století se zednických lžic zase chopili čeští puristé. Po jejich odchodu byla sice rotunda jako nová, ale o historické věrnosti se mluvit v žádném případě nedá. Dnes je v kostelíku sv. Jiří malé muzeum. Kromě něho potěší unavené poutníky také malá restaurace. Na jejím průčelí se skví památný nápis: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu má být Říp.“ Na dospělé tu čeká vše od kávy až po skvěle vychlazené pivo, malí návštěvníci si mohou poručit limonádu nebo sušenky.
Roudnice plná lákadel
Srdcem Podřipska je Roudnice nad Labem. Od Řípu je vzdálená necelých 10 kilometrů. Stačí poprvé vystoupit na zdejším náměstí, abyste se do tohoto městečka zamilovali. Uklizené uličky, čerstvě omítnuté domy a zajímavé památky tam, kde byste je nečekali. Roudnice nad Labem byla městem biskupů, kteří tady ve 13. století postavili hrad. Dnes je na jeho místě honosný barokní zámek. Bohužel není přístupný veřejnosti, protože patří armádě, a to je na jeho stavu trochu znát. V jeho těsném sousedství ale stojí zámecká jízdárna, která byla v restituci vrácena Lobkowiczům. Na rozdíl od zámku je krásně opravená, slouží jako galerie a turisté v ní mohou vidět mimo jiné díla Slavíčka, Špály a Zrzavého. Otevřeno je každý den mimo pondělí od 10 do 17 hodin s hodinovou pauzou v době oběda.
Pro každého něco
Ctitelé historie zase mohou zamířit do Podřipského muzea Karla Rozuma v budově roudnické radnice. Disponuje mnoha zajímavostmi, které skvěle dokumentují historii Roudnicka. Mimo jiné obsahuje dobové předměty z 16. až 20. století, pečetidla, mince, zbraně, hudební nástroje a cechovní památky. Mimochodem, při návštěvě Roudnice na Labem si nezapomeňte plavky. Ve městě je totiž skvělý krytý bazén.
Vezměte děti za alchymisty
Naší poslední zastávkou je zámek v Budyni nad Ohří. Romantické městečko bývalo majetkem krále. Později se dostalo do rukou Zajíců z Hazmburka, kteří tři staletí sídlili na zdejším mohutném hradě. Ten byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, ale příliš štěstí mu to nepřineslo. O dvě staletí později byl dobyt pruskými vojsky a začal chátrat. Před úplnou zkázou ho zachránila až rozsáhlá rekonstrukce na začátku minulého století. Opravy se týkaly také zámeckých interiérů. Díky tomu dnes turisté mohou obdivovat například Zlatý sál se skvostnými malbami na stěnách a v jiných prostorách tzv. budyňského draka (krokodýla), přivezeného z cest Janem Zajícem z Hazmburka. Asi nejvíce fascinujícím místem, do které se děti zamilují, je nefalšovaná alchymistická dílna. Stačí mít jen trochu fantazie, aby si člověk představil středověkého šarlatána, jak míchá čarodějné lektvary a přidává do nich kousky nastrouhané mandragory…