Izolace před hlukem

Znal to již Karel Čapek. Jak se dozvídáme ze vzpomínek jeho ženy Olgy Scheinpflugové, puštěné rádio bylo u jeho práce samozřejmostí. Poslouchal Radiožurnál, jedinou stanici, která tenkrát na území Čech vysílala. Už velikán české literatury si tak vytvořil jakýsi obal, který ho izoloval před ostatním hlukem. Pod touto »zvukovou peřinou« potom vznikala díla, která se nesmazatelně zapsala do historie. Možná jste také typ Karla Čapka a u práce vám pomáhá puštěné rádio.

Vázne komunikace? Pusťte hudbu!

K vytváření zvukové kulisy mohou vést i jiné důvody než je ochrana před rušivými vlivy. Pokud vázne komunikace v kanceláři, trapné ticho potlačíte právě hudbou. Dalším důvodem může být váš nepříjemný pocit z ticha, který evokuje samotu a je pro vás lehce stresující. Podle psychologů ale není z informačního hlediska zvuková kulisa příliš dobrou volbou. Pokud jste ale už od dob, kdy jste se učila do školy, zvyklá zapínat rádio, asi se vám nebude odvykat snadno. Problém pak může nastat tehdy, pokud kolegům v práci hudba vadí. Stačí jeden takový v kanceláři a rádio byste měli vypnout. Řešením pak je pořídit si sluchátka a sama se obklopit zvukem oblíbené hudby.

Zvuková kulisa ruší paměť!

Podle psychologů je prokázáno, že zvuková kulisa ruší hlavně proces zapamatování si. Vyžaduje časté opakování, a tak navíc zbytečně spotřebovává energii. Pokud se tedy učíte něco nového, provázejí tento proces kromě paměti i receptory, vědomí, procesor a zejména aditivní člen. Ten důležitou informaci, určenou pro vtisknutí do dlouhodobé paměti, označí »nálepkou« typu »Tohle je důležité k zapamatování« a k tomu potřebuje dostatečný odstup od šumu, což je v tomto případě zvuková kulisa.

Pokud tento odstup není dost velký, aditivní člen důležitou informaci prostě neoznačí. A vy si potom opakujete to, co by za jiných okolností už bylo nesmazatelně vtištěno do paměti, a tak možná trochu ztrácíte čas. Proto: Pokud se v práci potřebujete soustředit, raději vyhledávejte klid a na rádio zapomeňte. Pustit si jej přece můžete třeba o pauze, anebo po cestě autem, kdy skvěle poslouží na odreagování.

Kafe.cz zjišťuje:

Co na to ženy?

Jana, 35 let

„Ticho mi tolik nevadí, vadí mi hudba. Nemůžu vůbec poslouchat rádio, stačí 15 až 20 minut nějaké hudby a už jsem neklidná, nervózní a je mi to nepříjemné.“

Zuzana, 28 let

„Na rádiu jsem totálně závislá. Bez toho, aniž bych ho měla zapnuté, se nemůžu soustředit, ani pracovat. Kolega v kanceláři ale vyžaduje hrobové ticho. Nejdřív jsme se nepohodli, ale nakonec jsem to vyřešila obyčejnými sluchátky. Poslouchám internetové rádio z počítače a je mi fajn.“

Co na to odborníci?

Jiří Havránek, vědec

„Rytmizovaná hudba dokáže usnadňovat stereotypní motorickou činnost a vytváří příznivé podmínky pro relaxaci. V odborné literatuře se uvádí, že vhodná pracovní hudba může oddalovat únavu, zejména při monotónní práci, zvyšovat koncentraci na práci a pracovní výkon, zlepšovat náladu, snižovat agresivitu a tím množství konfliktů mezi zaměstnanci a dokonce snižovat absenci a fluktuaci a zlepšovat podnikové klima. V řadě zemí, třeba v Německu, je možno u specializovaných firem objednat magnetofonový pásek s funkční hudbou, která je sestavena s přihlédnutím na druh práce i věk, pohlaví a vzdělání zaměstnanců.“

Zdroj: http://www.vesmir.cz/

Jaké máte zkušenosti s poslechem rádia na pracovišti vy?