I když jsou kamarádky, několikrát společně stály před kamerou a jejich jména proto bývají často spojována, dostat AŇU GEISLEROVOU (34) a TATIANU VILHELMOVOU (32) do jedné místnosti za účelem rozhovoru nebylo jednoduché... Nebýt už sedmého Vánočního bazaru v Mokré čtvrti, při kterém tyto dámy prodávají, co jim kdo přinese, aby pak výtěžek věnovaly na dobročinné účely, možná by se to kvůli jejich zaneprázdněnosti ani nepodařilo.
Táňa Vilhelmová, Aňa Geislerová
Jak dlouho se vy dvě znáte? Pamatujete si, kde a kdy jste se potkaly poprvé?
Aňa: To už je skoro taková indiskrétní otázka. (smích) Strašně dávno. Já ani nevím. Poprvé jsme hrály sestry u pana Kachyni v Prima sezóně, ale to bylo ještě takové bezvýznamné setkání.
Táňa: Asi to zásadní bylo při natáčení Návratu idiota.
Obě máte doma dvě malé děti, neomezuje vás to ve vaší profesi? Už jste někdy kvůli rodině musely odmítnout práci?
Táňa: Kvůli dětem jsem nikdy neodmítla práci, která mě zajímala. Naopak mi děti kolikrát pomohly. Když mě práce nezajímala, vždycky jsem se vymluvila na to, že to bohužel nemůžu dělat, protože chci být s dětmi. To vždycky všichni chápavě přitakali. Jinak by si možná mysleli, že jsem nafoukaná.
Aňa: Tak s tím souhlasím. Tenhle názor uznávám.
Aňa má kluka a holčičku, vy, Táňo, dva kluky. Nechtěla byste ještě holčičku?
Možná jo, ale nevím kdy. Ještě bych si to vyzkoušela... Ale to, co teď říkám, u mne vůbec nic neznamená. Zítra to může být všechno jinak... Vlastně jo, nebylo by špatný mít doma spřízněnou duši.
Vám, Aňo, dvě děti stačí?
Zatím jo. Ale to „zatím“ je výrazné.
Jak moc důležitá je pro vás v životě móda?
Aňa: Móda není důležitá. Móda je zábavná a fascinující. Mám pocit, že se mi stala druhou milovanou profesí. Nebo spíš dalším z životů. Jedu v tom strašně. Když netočím nebo nejsem s rodinou, tak se hrabu v látkách a knoflíkách, anebo kreslím. Moc mě to baví. V Pietro Filipi už mi dokonce nabídli, jestli se nechci stát zaměstnancem. (smích) Takže možná to není jednostranné.
Táňa: Důležitá pro mne není vůbec, ale nahá bych asi nechodila. Vědomě mě móda nebaví. Možná podvědomě, nevím. Ale když se začne mluvit o nějaké závažnosti módy, tak mě hrozně láká v tom zlobit. Dneska, když jsem věděla, že na nás budete navlékat nějaké hadry a budu nalíčená... Já se totiž nemám ráda ani nalíčená, protože si najednou přijdu hrozně stará. Ale abych to dopověděla: Když jsem věděla, že nás budete strojit, vyburcovalo mě to k tomu, že jsem strávila celý den v teplákách. Asi potřebuju jít proti.
A co je tedy pro vás důležité?
Táňa: Cítit se dobře. A můžete mít na sobě cokoliv. Nejradši mám, když se směju, je mi dobře a nakazím tím okolí a nakonec se tady budeme všichni smát. (smích)
Aňa: Tomu, co máš na sobě. (smích) Ne, je fajn cítit se dobře.
Tip KAFE.cz
Celý rozhovor si můžete přečíst v časopise Story, které je právě na novinových stáncích.