Láska na první pohled

Můj start do života nebyl úplně ideální, protože jsem vyrůstala v dětském domově. Přesto jsem dokázala vystudovat střední školu, najít si práci a postavit se na vlastní nohy. Pak jsem se seznámila se svým budoucím manželem, který také vyrůstal v dětském domově, ale v jiném než já. Byla to láska na první pohled, hned nám bylo jasné, že k sobě patříme.

Rodina

Celkem rychle jsme začali budovat společné bydlení, oba jsme pracovali, finančně jsme nijak nestrádali. Byli jsme si navzájem oporou, prakticky vůbec jsme se nehádali, volný čas jsme trávili cestováním a zařizováním bytu a měli jsme se opravdu krásně. Když mě po třech letech manžel požádal o ruku, samozřejmě jsem souhlasila, měli jsme malou, ale moc hezkou svatbu. Po ní jsme začali pomýšlet na rodinu, během půlroku se nám zadařilo a já zjistila, že jsem těhotná. Měla jsem velikou radost a manžel taky, oba jsme se těšili, manžel pro dítě pořád něco sháněl a připravoval.

Velká změna

Narodil se nám zdravý syn a já byla šťastná, že budeme rodina. Ale manžel začal být mrzutý a nepříjemný, pořád si stěžoval, že ho dítě ruší a že se všechno točí jen kolem syna. Samozřejmě že jsem se věnovala v prvé řadě novorozenému synovi, ale na manžela jsem byla vždycky milá a i v domácnosti jsem se snažila všechno zastat, aby měl pohodu, když přijde z práce. Říkala jsem si, že je trochu vyvedený z míry tou novou situací, ale že se to všechno brzo upraví.

Nezájem

Jenomže se to naopak zhoršovalo. Manžel začal pít, což nikdy předtím nedělal, nejdřív jsem tomu nemohla ani věřit, když přišel domů opilý. Začal zanedbávat práci a místo toho chodí s kamarády, z nichž většinu vůbec neznám, po hospodách a domů chodí až v noci a pod parou. Že by mi s něčím pomohl, naprosto nepřipadá v úvahu. Ani mu o nic neříkám, protože pak je na mě hrubý, což je další novinka, nikdy se takhle nechoval. Syna si vůbec nevšímá, naopak si na něj pořád stěžuje, že se všechno točí jen kolem něj, že on nebude pořád poslouchat dětský brek a strkat všechny peníze do dítěte.

Na všechno sama

Regulérně manžela nepoznávám. Vůbec nechápu, co se s ním stalo. Přitom syn je docela hodné miminko, ani moc nepláče. Já se o všechno starám, takže manžel nemůže říct, že by se pro něj něco výrazně změnilo. Samozřejmě že musíme pro syna nakupovat spoustu věcí, v noci k němu vstávám na krmení, takže se manžel někdy vzbudí, ale to je přece normální a všichni rodiče s tím musí počítat. Nevím, co mám dělat, na všechno jsem sama. Nakonec jsem i radši, protože když už je manžel doma, je neustále pod vlivem a je na mě nepříjemný. Navíc mám strach, aby neutratil všechny peníze v hospodách, protože do práce moc nechodí a jeho příjmy podle toho vypadají. Jsem z toho všeho nešťastná, můj život se otočil úplně nečekaným směrem. Místo abychom si užívali rodinného života a zdravého syna, tak mám velký strach z budoucnosti, která nás s manželem čeká…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.