Idylický vztah
S manželem jsme spolu strávili osm krásných let. Náš vztah byl takřka idylický. Po třech letech chození jsme se vzali. Oba jsme měli dobrou práci, vzali jsme si hypotéku na dům, hodně jsme cestovali. Plánovali jsme dítě a chtěli jsme si ještě užít svobodu, než přijdou rodičovské povinnosti. I po několika letech jsme byli jako dvě hrdličky. Prostě všechno bylo zalité sluncem.
Osm let měli idylický vztah.
Těhotenství
Když jsme se rozhodli, že je ten správný čas na dítě, otěhotněla jsem během půl roku. Manžel byl nadšený. Dokonce uspořádal takový malý večírek pro naše rodiče a kamarády. Zdálo se mi to přehnané, navíc jsem měla obavy slavit, dokud jsem nebyla ve vyšším stupni těhotenství, ale on byl tak šťastný, že jsem na to přistoupila. Idylka však pokračovala jen do té chvíle, než jsem skončila v nemocnici s hrozícím potratem. Sice mě po týdnu pustili domů, ale měla jsem nařízený klid na lůžku po celý zbytek těhotenství. Pochopitelně jsem měla od lékařů zakázaný sex.
Nevěra
Zkrátím to, manžel si v této době našel milenku. Byla to jeho kolegyně z práce. Znala jsem jí od vidění. Paradoxní bylo, že se jednalo o holku, o které předtím mluvil dost nelichotivě. Pomlouval jí, že se v práci tahá s kdekým. O jeho nevěře jsem se dozvěděla, když jel o víkendu do obchodu a zapomněl si doma mobil. Zrovna mu posílala zprávy, z kterých mi bylo úplně vše jasné. On ani nezapíral. I když to moc bolelo, odpustila jsem mu a říkala si, že náš do té doby skvělý vztah a kompletní rodina za to přece stojí. Manžel byl ale jiného názoru. Když jsem byla na konci osmého měsíce, odešel bydlet k milence s tím, že si to s dítětem rozmyslel a žádné vlastně nechce.
Rozhodl se, že chce žít jinak.
Hra na otce
Na dobu, která mi zbývala do porodu, jsem se odstěhovala k rodičům. Nedokázala jsem být sama a myslet na to, co mi provedl. Myslím, že byl po tom všem zázrak, že jsem porodila v termínu zdravou holčičku. Podala jsem žádost o rozvod. Nyní už exmanžel si bere dceru maximálně dvakrát za měsíc a to vždycky jen na chvíli. Udělá si s ní fotky, na kterých vypadá, jak je skvělý táta a těmi se pak prezentuje na sociálních sítích. Alimenty platí, ale jinak dceři nic nekoupí, na nic pro ni mi nepřispěje. Jeho rodiče se naopak snaží, vnučku vídají a pořád se za chování svého syna omlouvají. Je mi jich svým způsobem líto. Zklamal nás všechny. Nepoznávám muže, s kterým jsem osm let žila. Je to úplně jiný člověk, než jakého jsem znala. Nevím, co se stalo, dodnes nebyl ochoten mi říct, proč tenkrát odešel.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
