Skvělá tchyně
Když jsem se seznámila se svým přítelem, hned jsem si padla do oka i s jeho matkou. Nebylo to jako u mých kamarádek, které s tchyní měly spíš problémy. Já a moje tchyně (říkám jí tak, i když jsme se ještě s přítelem nevzali) jsme si výborně rozuměly. Nikdy nám nedělala ve vztahu problémy, nepomlouvala, nerýpala. Brala jsem ji opravdu jako druhou mámu.
Těhotenství
Přáli jsme si s přítelem dítě, a když jsem otěhotněla, byli jsme samozřejmě moc šťastní. A tchyně se těšila s námi, nakupovaly jsme spolu výbavičku a plánovaly, jak spolu budeme jezdit s kočárkem a užívat si miminko. Když jsem byla zhruba v polovině těhotenství, otěhotněla úplně nečekaně i moje tchyně. Můj přítel byl jedináček, tchyně sama říkala, že chtěli druhé, ale už se jim nikdy nezadařilo. A teď najednou otěhotněla ve chvíli, kdy už si myslela, že se blíží přechod, jak sama říkala.
Těhotenství prožívaly obě ve stejný čas.
Narození vnuka
Samozřejmě celá rodina byla hodně překvapená, ale měli jsme radost, s tchyní jsme těhotenství prožívaly společně a bylo to fajn. Pak se narodil náš syn, ale tchyně už byla v posledním trimestru a necítila se nejlíp, tak za námi ani nepřišla do porodnice. Dost mě to mrzelo, ale říkala jsem si, že se nedá nic dělat, a těšila se, až bude mít taky miminko, že to budeme prožívat všechno spolu.
Náročná péče
Pak se tchyni narodila holčička. Byla hodně uplakané a náročné miminko a tchyně měla co dělat, aby všechno zvládla. Neměla na mě ani na našeho syna, svého prvního vnuka, vůbec čas, pořád běhala kolem malé. Sama říkala, že ji to mrzí, že by si chtěla vnuka užívat víc. Ale společně jsme doufaly, že se situace zlepší, až bude její dcerka trochu starší.
Zlost
Ale situace se vůbec nezlepšila a já jsem zjistila, že na tu malou pěkně žárlím. Mám zlost i na tchyni, že to takhle zkomplikovala. I když už jsou děti větší, pořád skáče jenom kolem své dcery. Těšila jsem se, jak bude mít náš syn skvělou babičku, jak k nám vždycky přijde, všechno probereme, a taky jsem počítala s tím, že třeba občas pohlídá, sama to nejdřív pořád slibovala.
Odstrčená
Ale teď má plno práce se svou dcerou, vnuka má ráda (aspoň to říká) a chce ho vidět, ale jenom na návštěvu, a to musíme přijet za ní. Hlídat nemůže vůbec, protože dvě malé děti by na ni byly moc. Je mi líto, že si náš syn nemůže užívat babičky, moje máma bydlí hodně daleko, takže s tou se vídáme málo.
Nikomu to neříkám, přítel má radost, že má malou sestru, ale mě celá situace pěkně štve a připadám si i s mým synem odstrčená.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
