Příšerné dětství

Je mi 18 let a mám šest měsíců starou dceru. S přítelem, který je o rok starší, bydlíme u jeho rodičů. Až díky němu jsem poznala, jaké to je, mít normální, fungující rodinu.

Celé dětství jsem měla problémy se šikanou a s domácím násilím. Oba moji rodiče byli alkoholici. Nikdy jsem od nich nedostala žádný dárek, dokonce ani k narozeninám, o Vánocích ani nemluvím. Všechny peníze šly vždycky na nákup alkoholu. Rodiče se často opili a poprali. Párkrát jsem pár ran schytala i já. Sousedi na nás často volali policii.

Nová rodina

Až teprve teď mám díky příteli skutečnou rodinu, s kterou jezdíme na výlety a dáváme si dárky na Vánoce. Přítelovi rodiče mají domek a my bydlíme v prvním patře. Přítel ještě studuje, takže si nemůžeme dovolit bydlet zatím sami. Jsem jemu i jeho rodičům vděčná za moc věcí a vážím si toho, jak mě přijali do rodiny. Maminka mi pomáhá s domácností i s péčí o miminko. Někdy si připadám jako její dcera. Nepoučuje mě, snaží se být vůči mně hodně empatická. Užívám si u nich ten klid bez věčných hádek a opileckých eskapád.

Druhá šance

Moje máma je momentálně v protialkoholní léčebně. Ozvala se mi a slibovala, že se všechno změní a ona začne znovu, bez táty. I když jí nemůžu zapomenout, jak mi zkazila dětství a dospívání, je mi jí teď svým způsobem líto. Chtěla by vidět svojí vnučku, ale tchyně je v tomto směru nekompromisní. Na to, že jinak je hodná a klidná, jakmile se zmíním o mojí mámě, je oheň na střeše. Vím, že je to má dcera a můžu tchyni odporovat, ale bojím se. Nemáme kam s přítelem jít, kdyby nás chtěla vyhodit, bez ní bychom to finančně nezvládli.

Nekompromisní tchyně

Snažila jsem se tchyni v klidu vysvětlit, že bych mámě malou ukázala až potom, co se vyléčí a vrátí se z léčebny, že k alkoholičce bych miminko nebrala. Tchyně mi oponuje, že se na mě máma jen nalepí a budu s ní mít jen starosti. Setkání s vnučkou je podle ní jen mámina záminka, jak se mnou obnovit vztah. Přemýšlela jsem o tom, že bych se s mámou setkala tajně, ale tchyně mě všude vozí svým autem. Od té doby, co se máma ozvala, mám v sobě obrovské napětí. Co když má tchyně pravdu a máma má postranní úmysly? Nebo se skutečně jen snaží začít znovu a já nebudu schopná se s ní ani setkat? Přítel stojí za svojí maminkou. Říká mi, že bych se měla od takových rodičů, navždy ostřihnout. Vůbec nevím, jak se zachovat.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.