Schůzka s expřítelem

S přítelem jsme sedm let a máme pětiletou dceru. Ale poslední roky je to u nás jako na houpačce. Čím dál častěji se hádáme, přítel má poznámky kvůli maličkostem, já si to nenechávám líbit. Malou ale máme rádi oba, té se to netýká. Nedávno jsme se zase pohádali, měla jsem toho už dost a potřebovala to s někým probrat. Sešla jsem se tedy se svým expřítelem, s kterým jsme pořád v kontaktu, i když se normálně nescházíme.

Šílená hádka

Přítel se dozvěděl, že jsme se sešli. A ačkoliv mezi námi nic nebylo, což jsem se mu snažila vysvětlit, začal úplně vyšilovat. Udělal mi strašnou scénu, házel věcmi, to se nikdy předtím nestalo, a vykřikoval, ať si tedy jdu za expřítelem. Mě zase rozčílilo, jak bezdůvodně vyvádí, tak jsem mu dala facku, sebrala se a odešla pryč. Dceru jsem tam nechala, vím, že je u něj v dobrých rukách, vždycky byl dobrý táta, takže jsem se o ni nebála. Neměla jsem ale v úmyslu jít za expřítelem (stejně bydlí s novou přítelkyní, takže by to ani nešlo), ale šla jsem k sestře. Ta bydlí momentálně sama kousek od nás, skvěle vycházíme, takže jsem věděla, že tam můžu v pohodě přespat.

Výměna zámku

Přespala jsem u sestry, druhý den jsem šla normálně do práce a pak jsem jela domů. Předpokládala jsem, že se přítel už uklidnil, stejně jako já. Ale když jsem tam přijela, přítel mě odmítl pustit dovnitř, dokonce už stihl vyměnit zámek. Byt je bohužel jeho, i když tam mám trvalé bydliště. Přítel mi zatím sbalil i věci a prohlásil, že už se mnou žít nechce, protože jsem mu nevěrná a ta facka byla poslední kapka. Nepustil mě dovnitř ani za dcerou a půjčuje mi ji jen na dvě odpoledne v týdnu.

Vyhrocená situace

Nevím, jak mu mám vysvětlit, že jsem mu nikdy nevěrná nebyla. Zatím bydlím u sestry a pořád doufám, že už kvůli dceři přijde k rozumu. Malá je z té situace úplně zmatená, pokaždé, když mu ji vracím, tak pláče. Nechat si ji ale u sebe nemůžu, sestra má malý byt, stěží se tam vejdeme obě, a všechny dceřiny věci zůstaly u něj. Přítel navíc vyhrožuje, že požádá o svěření dcery do své péče, a že já to prohraju, protože nemám bydlení. Vůbec nechápu, proč to takhle vyhrotil.

Nejasná budoucnost

Už to trvá skoro měsíc, byla za ním i moje sestra si promluvit, ale k ničemu to nevedlo. Já pořád doufám, že vychladne a zase budeme fungovat jako rodina, ale zatím to tak tedy nevypadá. Nechci se obracet na policii, ale nevím, jak to dál řešit, pokud se přítel neuklidní.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.