Neplánované těhotenství

Nevím, jestli dělám něco špatně, nebo mě prostě osud nešetří. Začalo to už v mých osmnácti, když jsem se seznámila s klukem o pár let starším. Zamilovala jsem se do něj, a jak se zdálo, on do mě. Byl to můj první skutečný partner. Dodnes si pamatuju, jak mi říkal, že jsem jeho všechno, celý jeho svět. Byla jsem v sedmém nebi. Partner věděl, že neberu antikoncepci, nemohla jsem ji brát ze zdravotních důvodů, ale ujistil mě, že to není problém, že to zvládne. No, nezvládl. Bohužel nezvládl ani to, když jsem mu pak oznámila, že jsem těhotná. Řekl mi, ať jdu na interrupci, že on o dítě zatím nestojí, a vypařil se.

Tragédie

Na interrupci jsem nešla, rodiče mi hodně pomohli a dneska mám šikovnou a zdravou dceru. A po nějaké době jsem potkala moc fajn muže, s kterým jsme si hned padli do oka. Měl rád i moji dceru, rychle jsme se sžili a začali společně bydlet. Dcera ho brala jako tátu, plánovali jsme budoucnost. Bohužel naše plány překazil řidič, který nedal mému příteli přednost. Jemu se až na zlomenou ruku nic nestalo, ale přítel nehodu nepřežil. Dlouho jsem se z toho dostávala, ani dcera si nemohla zvyknout, často před spaním plakala. Když jsem ji konečně ukonejšila a ona usnula, plakala jsem zase já. Ale postupem času jsem se prostě musela vzchopit, musela jsem pracovat, starat se o dceru, takže jsem to nějak zvládla.

Biologický otec

Pár let poté se ovšem v mém životě zase objevil otec mé dcery. Nevyšel mu dlouhodobý vztah, tak si vzpomněl, že měl kdysi přítelkyni a s tou má dítě. Stál o návrat, ale já řekla ne, i když mě moje okolí včetně rodičů přesvědčovalo, ať mu dám ještě šanci, že naše dítě bude vyrůstat s oběma rodiči… Já ale poslechla svůj instinkt a řekla mu na rovinu, že po tom, co mi udělal, už mu nemůžu věřit. On se urazil a odešel, založil jinou rodinu, ale dodnes mi dělá problémy, pokud k tomu má příležitost. Já ale nikterak nelituju, nestále jsem o soužití s člověkem, který mi takhle zásadně ublížil. Ani dcera k němu neměla žádný vztah, neznala ho a byla spíš nedůvěřivá.

Nečekaný konec

Za čas jsem se seznámila s mužem, s kterým jsme si byli navzájem sympatičtí, a sympatie rychle přerostly v lásku. Prožívali jsme moc hezký vztah, on byl starostlivý, ochotný, se vším mi pomáhal, jezdili jsme každý víkend na výlety, výborně vycházel i s dcerou. Opět jsme plánovali budoucnost. Pak se ale stala věc, s kterou jsem ani v nejmenším nepočítala. Přítel se na firemním večírku u něj v práci opil a svedla ho dcera jeho nadřízeného. Neřekl mi to, jak mi pak přiznal, pokládal to za jednorázové alkoholové selhání. Byla bych se nic nedozvěděla, kdyby ona dotyčná slečna neotěhotněla. Když mi to přítel přiznal, zhroutil se mi celý svět. Bylo mi jasné, že našemu vztahu je konec, protože on by nikdy neopustil svoje dítě. Z plánů na společné bydlení samozřejmě sešlo, místo toho mi přítel přiznal, že se musí ženit. Jeho nastávající se přitom chlubila kamarádkám, jak ji pořád odmítal, ale nakonec ho dostala. Já i on jsme byli zoufalí z toho, že se musíme rozejít, ale on nechtěl nechat své dítě bez otce, i když k jeho matce nic necítil.

Takže jsme s dcerou zase zůstaly samy. Už jsem vzdala naději, že ještě někdy potkám opravdovou, šťastnou lásku. Někdy si říkám, proč zrovna já jsem měla takovou smůlu. O žádný vztah už se raději nepokouším, mám strach z dalšího zklamání mě i dcery…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.