Obvinění

Když jsem se s dneska už bývalým přítelem seznámila, byl milý a pozorný. Nastěhovala jsem se k němu, svůj byt jsem zatím pronajala kamarádce. Rozuměli jsme si po všech stránkách. Zhruba po roce ale přítel jako by začal ztrácet o vztah zájem, přišel z práce, sedl si k počítači a hrál hry. Začal taky hodně kouřit a dost pít, což ze začátku nedělal. Pak jsem otěhotněla, což jsme zrovna neplánovali, ale stalo se. Když jsem to příteli řekla, k mému úžasu mě obvinil, že to není jeho dítě. Přitom vůbec nepřipadalo v úvahu, že by bylo někoho jiného.

Odpuštění

Požádala jsem tedy kamarádku, aby mi uvolnila zpátky můj byt, a odstěhovala se. O potratu jsem neuvažovala, i když jsem si nebyla jistá, jak všechno sama zvládnu. Ale přítel přišel po nějaké době s tím, abych mu odpustila, že to tak nemyslel, no nakonec jsem mu dala ještě šanci, a tentokrát se nastěhoval on ke mně.

Nevěra

Ale ani pak se náš vztah nijak nezlepšil. Přítel pořád seděl u počítače nebo si s někým psal na mobilu, doma kouřil, i když jsem byla těhotná, a s ničím mi nepomáhal. Navíc jsem těsně před porodem zjistila, že má poměr s kolegyní z práce. Ale neměla jsem sílu to nějak řešit, řekla jsem si, že to nechám po porodu.

Nezájem

Přítel odmítl být u porodu, přijel se na mě a dceru do porodnice podívat až druhý den. Místo aby měl radost, tak měl řeči, že mu dcera není podobná, mě si prakticky nevšímal, a i když tam s námi chvíli poseděl, tak hrál hry na mobilu nebo si s někým psal. Po návratu z porodnice mi opět s ničím nepomáhal, i když jsem byla po docela těžkém porodu, dcery si vůbec nevšímal, a ještě si stěžoval, že není něco hotového nebo že nemá k jídlu to, co by zrovna chtěl.

Rozchod

Samozřejmě jsme se hádali, doma byla napjatá atmosféra, dcera jako kdyby to vycítila, byla neklidná a pořád plakala. Přítel mi pak začal brát i moje peníze, a to už byla poslední kapka. Řekla jsem mu, ať odejde. On se opravdu sbalil a odešel. Podala jsem návrh na svěření dítěte do péče, samozřejmě u mě byla sociálka, ale všechno bylo v pořádku.

Výhrůžky

Bývalý partner se mi ale začal mstít. Neplatí vyměřené alimenty, píše mi třeba 20x denně výhrůžné nebo různě otravné esemesky. Už jsem mu několikrát řekla, aby se mnou komunikoval jen o dceři, ale ignoruje to. Když mu neodepíšu, začne mi vyhrožovat, že se postará o to, aby mi dceru vzali (není jí ještě půl roku a je plně kojená). Když jsme dřív bydleli spolu, tak si jí vůbec nevšímal, ale teď trvá na tom, že je otec, že ji má rád a že se s ní chce co nejčastěji vídat. Chodí si pro ni prakticky každý den a bere si ji ke svým rodičům. Pak mi ji vždycky za dvě hodiny vrátí načichlou od cigaret a plačící, nemůžu ji vůbec utišit.

Jsem z toho nešťastná, vyčítám si, s kým jsem si pořídila dítě. Je mi jasné, že mi to všechno dělá naschvál. Bohužel mám strach, že kvůli společné dceři se ho už nikdy nezbavím…

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.