Náhlá změna chování
Mám (možná měl, nevím) partnerku Katku. Náš vztah si prošel mnoha zkouškami, všehovšudy byl ale vždy krásný. Před nedávném se ale cosi změnilo. Poslední dobou se od sebe vzdalujeme víc a víc. Přestala se mnou spát a když už mezi námi náhodou k něčemu dojde, což se děje tak jednou měsíčně, tak jen z mé iniciativy. Do toho všeho se často a ráda napije alkoholu. Někdy to přežene tak, že mě dokonce před našimi dětmi verbálně napadá. V několika případech se mě dokonce pokusila uhodit. Jsem člověk, co se o děti stará, v domácnosti pomáhá, do práce chodí a všechno základní je zajištěno. Absolutně mi tedy uniká důvod její náhlé změny chování. Je ovšem pravdou, že už v minulosti jsme museli překonat mnoho překážek.
Bouřlivé začátky
Jsme spolu už 18 let. Partnerku jsem poznal, když brala nitrožilně pervitin, z čehož se dávno dostala. Po půl roce vztahu mi byla nevěrná, ale odpustil jsem jí. Hlavní roli v její dávné nevěře hrály drogy.. Po pár letech jsme zjistili, že se nakazila žloutenkou typu C. Údajně se nakazila od své sestry, která byla rovněž drogově závislá. Pomáhal jsem jí s léčbou a pokusil se na vše špatné zapomenout.
Každý, kdo nás zná, vždy říká, jak jsme krásný pár. Co jsme si museli prožít a co jsme zvládli a jak se milujeme. Je tomu týden, co mě po další výživné hádce vyhodila z bytu se slovy, že nájemní smlouva je napsána na ni. Ve čtyřiceti letech, po osmnáctiletém vztahu, dvou dětech a poslední hádce jsem se v opilosti nechal svést a byl nevěrný. Sám bych to do sebe neřekl, nemám ve zvyku tohle dělat. Kladu si přitom zásadní otázku: Je má nevěra horší než ta její?
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
