Čtenářka Ema zareagovala na redakční e-mail (i vy můžete psát své názory a podněty na divisova@sanomamedia.cz) po uveřejnění pátečního článku 5 tipů, jak vyzrát na "depku" z chladného počasí.
"Nechci text shazovat. To, co píšete, možná může pomoct lidem, kteří jsou jen "běžně" otrávení z toho, jak je letošní zima studená a dlouhá. Taky jsem si myslela, že do téhle skupiny patřím. A než se ukázalo, že patřím do odborné péče, přibrala jsem deset kilo a ztratila vztah, na kterém mi záleželo," napsala Ema s tím, že třeba se nám budou její zkušenosti se SAD (odborný název pro Sezonní afektivní poruchu) hodit. "Teď už je mi díky tomu, že se prodloužily dny, nasazené léčbě i terapiím speciálním světlem mnohem lépe, ale koncem března jsem si myslela, že se jara snad ani nedožiju. Je mi pětadvacet let, ale životem jsem se ploužila jako stařena dávno v důchodu. Když už jsem si myslela, že víc už nesnesu, oznámil mi přítel po dvou letech vztahu, že jsem taková depkařka, že se se mnou nedá žít, a odešel. Vím, že asi za moc nestál. Utekl, místo aby mi pomohl. Jenže před těmi pár týdny mě jeho sobecké rozhodnutí doslova srazilo do propasti."
O tom, že by za jejími aktuálními pocity mohla stát nebývale dlouhá a chladná zima, neměla Ema dlouho ani tušení. "Vždycky jsem zimní měsíce hůř snášela a těšila se na jaro. Letos to ale bylo mnohem horší než kdy jindy. Bojovala jsem se strašlivou únavou, doslova jsem vlekla nohy. Nálady se u mě střídaly od totální skepse až po nervozitu a podrážděnost. Jediné chvíle, kdy se mi ulevilo, bylo po dobrém - pokud možno sladkém jídle. Zpětně vím, že to všechno jsou klasické příznaky nemoci, která u mě propukla."
Emu nakonec odvezli na psychiatrii rodiče. "Dělali si velké starosti už od Vánoc a když mě pak našli ve všední den odpoledne ještě v posteli a zjistili, že jsem se nedokázala ani vypravit do práce, nacpali mě rovnou do auta a tradá na kopeček, jak se u nás říká." Ukázalo se, že Ema má sklony k depresím, které se vlivem dlouhé zimy rekordního nedostatku slunečního záření "rozjely". "Pokaždé, když připad nový sníh, tak jsem jen seděla a brečela. Nepřidaly mi samozřejmě ani bílé Velikonoce. Patřím do rizikové skupiny lidí, u kterých to mohlo mít a také mělo následky na psychice. Do příští zimy vstoupím pořádně poučená. A taky doufám zpátky štíhlejší - pustila jsem se do běhání. Vytrvalostní sport je podle lékařů pro případy, jako jsem já, vhodný."
Otestujte se: Pokud odpovíte ANO alespoň na polovinu následujících otázek a příznaky sílí (tedy případně i odeznívají) v souvislosti s intenzitou a dobou trvání denního světla, pak se vás SAD týká.
V případě těžšího průběhu se obraťte na psychologa či přímo psychiatra, není nejmenší důvod váhat.
- Cítíte nesmírnou únavu, která vám brání vykonávat i běžné činnosti? Dělá vám potíže vstát z postele, uklidit, uvařit, pečovat o svůj vzhled, "dovléct" se do práce?
- Chce se vám velmi spát, toužíte po spánku, ale načerpat síly se vám nedaří?
- Pronásleduje vás chuť k jídlu - zejména na tučné a sladké potraviny, po kterých se vám nápadně uleví a zlepší se nálada?
- Přibýváte během zimy výrazně na váze. Nikoliv pouze dva tři kilogramy, které jsou v průměru pro populaci běžné, ale od pěti kilo výše?
- Ztrácíte zájem o sex?
- Špatně se soustředíte a nedaří se vám to změnit, přestože se snažíte?
- Velmi těžce se vám ráno vstává?
- Potřebujete mnohem více spánku?
- Jste vzteklá, plačtivá, skleslá?
- Trpíte bolestmi zad, hlavy (až migrény), šíje, nadýmáním i jinými projevy špatného trávení, pronásledují vás virózy nebo i zranění z nepozornosti?