Informace to není nová, experti před tímto problémem v důsledku nadužívání spásného vynálezu Alexandra Fleminga varují už delší dobu.

Ovšem teď přišli čeští vědci s konkrétním důkazem: třetina sledovaných novorozenců měla v těle bakterii, na niž antibiotika nezabírala.

Druhy antibiotik - na co jsou?

V současnosti má medicína k dispozici stovky antibiotik, které mají na bakterie různé účinky. Svým chemickým složením a účinkem se dělí do několika tříd. Uvádíme jen některé:

  • Aminoglykosidy – pro léčbu infekcí způsobených gramnegativními bakteriemi. Ve skupině je třeba streptomycin, který byl izolován 19. října 1943 Albertem Schatzem v laboratoři na americké Rutgers University. Šlo o první antibiotikum, které bylo možné použít pro léčbu tuberkulózy.
  • Cefalosporiny (I. až IV. generace) – účinné zejména na těžké infekce vyvolané grampozitivními bakteriemi, především stafylokoky. Bojují také s bakteriemi rezistentními na méně účinná antibiotika (hemofilové infekce, kapavka, lymská borelióza s neurologickými symptomy).
  • Linkosamidy – pro léčbu infekcí kostí a měkkých tkání. Zabírají hlavně proti stafylokokům či třeba toxoplasmóze.
  • Úzkospektrá penicilinová antibiotika – na infekce vyvolané citlivými stafylokoky - terapie syfilis, kapavky, záškrtu, spály, angíny, erysipelu, revmatické horečky, leptospirozy.
  • Širokospektrá penicilinová antibiotika – léčí hemofilové a enterokokové infekce, nekomplikované záněty močových cest, záněty žlučových cest, bronchitidy.
  • Tetracykliny - působí na riketsie, chlamydie, mykoplasmata a také na některé prvoky, jako jsou améby.