Sebevzdělávání se nebojí, neodmítají ho a kritiku nesou statečně. Přípravě a profesi věnují i volný čas - prostě si přidělávají práci. Dětem se věnovali až do posledního zvonění, než začaly prázdniny...
Začíná hodina prvouky ve 3. A ŽS Mendelova v Karviné. Dvě učitelky - hlavní a asistentka - ji začínají hereckou etudou: čtením fiktivního e-mailového dopisu, který dorazil z Českého institutu výzkumu vesmíru. Děti sedí jako přikované a poslouchají, oč je vědci žádají.
„Stáváte se posádkou družice, která cestuje do vesmíru.“ Kdy? Napětí mezi dětmi vrcholí, 22 párů očí sleduje z projektoru se linoucí video startu družice…
Zkušenější Hana Lipková dodává: „Hodně komunikace probíhá po e-mailu, po telefonu. Protože k sobě máme osobně blízko, klidně si řekneme i to, co se té druhé moc nelíbí. Bez servítků! S Pavlou jako párovou učitelkou spolupracuju šest hodin týdně hlavně v prvouce, češtině a matematice.
Chci, aby se mohla věnovat individualizaci, tedy aby se mohla postarat o ty slabší nebo naopak nadanější žáky.“ I když je Pavla označována jako párová učitelka, méněcenně se proto necítí.
Zvoní! Stop, hodina končí možná pro třeťáky, ale obě učitelky jdou na… dejme tomu speciální debatu. Tam je jejich „okukovací“ komise vyzpovídá. Proč připravily tohle právě tak? Proč hlavní důraz kladly na to či ono? A přijdou i slova pochvaly. Každý z účastníků vysloví názor a tím druhé straně pomůže. A pomůže tak v neposlední řadě žákům Mendelovy školy. Fajn, ne?
„Otevírání vnitřních zdrojů, to, že lidé cítí, že je jen na nich, zda bude škola úspěšná, nebo ne, je možné vidět jako výzvu, ale i riziko. My se přikláníme k výzvě,“ uzavírá ředitel této nevšední školy.