Ne nadarmo některé cestovní agentury pořádají akce s názvem „Prázdniny jako u babičky“. Protože na léto u prarodičů vzpomínáme obvykle všichni rádi. Možná vám také vytanula na mysli půvabná vesnička, babička s šátkem na uzel a bramborové šišky s mákem na železných kamínkách... Ačkoliv jsou dnešní prarodiče mnohem modernější než dřív, mezigenerační rozdíl se pochopitelně zcela ztratit nemůže. Hlavně na výchovu nejmenších v rodině mnohdy panují rozdílné názory. Když jde o návštěvy, ještě se dají překonat. Pokud ale vnoučata dorazí na několik dní (nebo dokonce týdnů), chce to funkční plán platný pro rodiče i prarodiče. Tady je!

Desatero pro rodiče

1. Kázání není od věci

Přiměřeně věku dítěte proveďte doma krátké a jasné školení, jak si přejete, aby se u prarodičů chovalo. Zejména teenageři bývají často nadšení myšlenkou, že na ně babi s dědou nestačí a odjezdem z domova začíná nekonečný mejdan. Dejte jednoznačně najevo, že jste autoritou v pozadí a jakmile bude průšvih, zasáhnete i na dálku.

2. Prozraďte zajímavosti

Vztah dětí a prarodičů je založený z velké míry na tom, jak často se během roku vídají. Samozřejmě je lepší pro obě strany, když jsou na sebe zvyklé. Ale ani v případě, že děti jedou k prarodičům jednou ročně na tři neděle v létě - protože vzdálenost je na běžné navštěvování příliš velká - není nic ztraceno. Povídejte si s dětmi o všem, co by je na prarodičích mohlo zaujmout, dodejte přehršel historek, na které by se pak mohly ptát. Pomůžete tak překlenout komunikační bariéry. Jestliže máte obavu, že se dítě bude nudit, zkuste to zvrátit zajímavým nápadem. Půjčte mu třeba starý foťák a vyhlašte soutěž (s lákavou cenou) o nejzajímavější fotku z prázdnin u babičky. Nebo kupte nové neokoukané knihy, časopisy či hry na deštivá odpoledne.

3. Pokyny s omezením

Nemůžete si myslet, že babička s dědečkem pojedou přesně podle vašeho dokonalého itineráře. V osm spát, žádná čokoláda, kromě Večerníčku v televizi nic dalšího... Zdvořile jim sdělte zásadní body své výchovy a poproste je, zda by bylo možné je dodržovat. Týká se to například situace, kdy dítě drží dlouhodobě dietu (a babiččiny božské borůvkové knedlíky by mohly narušit půlroční úsilí) nebo má nějaké omezující nařízení od lékaře.

4. Buďte velkorysí

Nad zanedbatelné rozdíly ve výchově se povzneste. Už jen pro to, že se vám všechno podaří vrátit do domácích kolejí během několika dní po návratu dětí. Už jste někdy slyšeli o někom, koho by týden babiččiny nezdravé kuchyně a pozdních odchodů do postele významně poznamenaly ve vývoji?

5. Spolehněte se

Možná prarodiče velmi podceňujete. V lecčems se neshodnete, ale... Zkuste se místo rozčilování nebo podezírání (dělají nám to schválně) podívat na jejich výchovu z hlediska toho, že už mají nějaké zkušenosti. Vychovali přece vás (nebo partnera) a docela se jim to povedlo. Tak důvěřujte.

6. Minimalizujte dozor

Ať vás ani nenapadne provádět pravidelné kontrolní telefonáty nebo dokonce namátkové návštěvy, ze kterých by dítě vycítilo, že se bojíte na prarodiče spolehnout. To jste si měli rozmyslet dřív. Teď můžete pouze občas zavolat „Jak se máte? Nepotřebujete něco?“ nebo si udělat čas na ohlášenou návštěvu.

7. Mají vlastní program

Prarodiče jistě dopředu zvažují, do jaké zábavy se s vnoučaty pustí. Nelinkujte jim žádný itinerář společných dní. Maximálně můžete nabídnout pomoc – třeba, že najdete na internetu otevírací doby, ceny vstupného nebo zajímavé cíle výletů. Ale jestli babičky nechají děti lítat po vsi, lézt na stromy nebo hrát si týden ve stodole ve starém traktoru, je to jejich věc.

8. Finanční spoluúčast

Zapřemýšlejte, kolik asi tak prarodiče mohou mít důchod a jak moc by jejich rodinný minirozpočet ohrozila třeba třítýdenní návštěva dvou teenagerů, vrcholových sportovců! Je zřejmé, že peníze by si od vás nejspíš nevzali (i když zkusit to můžete). Dejte však dětem přiměřené kapesné, částku na vstupy do aquaparků, hradů, zámků a vůbec nebude od věci přivézt je rovnou s velkým nákupem „na přilepšenou“.

9. Termín je svatý

Jen naprosto výjimečné okolnosti by vás měly zdržet od toho, abyste si ratolest(i) vyzvedli přesně v tom termínu, který jste si s prarodiči předem domluvili. Telefonáty typu: „Ještě dva dny, prosím tě, nestíhám v práci...“ jsou velmi nezdvořilé. Respektujte, že i starší generace může žít velmi aktivně a že má svůj plán na další letní dny.

10. Poděkujte

Na veškeré případné reklamace bude ještě čas. Vyjádřete své díky i ve chvíli, kdy máte nějaké námitky proti výchově nebo se dítě vrátilo s odřenými koleny a roztrženou bundou. Prarodiče nemají žádnou povinnost vám pomáhat, vždyť hlídali ze své dobré vůle.

Desatero pro prarodiče

1. Pozorně naslouchejte

Je vědecky prokázáno, že příliš velké rozdíly ve výchově děti odnášejí nevyrovnaností a sklony chovat se nevhodně. Určující pro výchovu jsou postoje rodičů, jejich stěžejní zásady byste měli znát a dodržovat (i kdyby se vám příliš nezdály). Samozřejmě nejste stroj na hlídání, nechte si prostor pro sebe.

2. Zeptejte se na zdraví

Během předávky vnoučete by vám ledacos mohlo uniknout, po zdravotních aspektech se ptejte raději předem. Ujistěte se, že máte všechny případné potřebné léky (například: když je dítě alergik) od rodičů vnoučete řádně popsané a že víte, co by vás mohlo zaskočit (alergie na jídla, časté krvácení z nosu, migrény, zvracení v autě aj.)

3. Poznejte režim

Nechte si převyprávět od rodičů, na jaký režim je dítě zvyklé. Ačkoliv to nemusíte dělat stejně, pomůže vám znalost obvyklého programu dítěte leccos překonat. Jestliže je například malá Eliška zvyklá vyrazit se koupat po Večerníčku, proč to měnit? Z desetiletého Pepíka taky sotva uděláte ranního skřivánka, když je po celý školní rok spíš sovou jako vyšitou.

4. Zajistěte bezpečnost

Pohlédněte na svou domácnost jinýma očima. Nejste zvyklá, že by u vás po několik dní bydlela malá bytost. Podnikněte veškerá důležitá bezpečnostní opatření - odstraňte rizikové předměty, zaslepte zásuvky, pořiďte si ochrannou ohrádku na sporák, umístěte varnou konvici dostatečně vysoko...

5. Pozvěte víc vnoučat

Možná se vám zdá, že vám tím přibude příliš mnoho starostí. Opak je ovšem pravdou. Děti si vyhrají spolu a vy se můžete kdykoliv připojit. Samotné vnouče budete muset neustále zaměstnávat. Nehledě na to, že když projdete internetové diskuze, jejich účastníci obvykle velmi rádi vzpomínají na časy, kdy se u prarodičů setkávali s bratranci a sestřenicemi. Půjčte si zkrátka vnoučata ze všech stran a dejte rodinu dohromady.

6. Nemějte přehnaná očekávání

Za týden, dva ani tři nedokážete změnit vnouče k obrazu svému. Přijměte jeho vlastnosti, zájmy i specifiku doby, ve které vyrůstá a která ho samozřejmě formuje. Uvědomte si také, že ačkoliv je dítětem vašeho dítěte, jde o jedinečnou osobnost. Nemusí se podobat otci ani matce. Nevzpomínejte: „To tvůj táta Jarynek, když byl malý, pomáhal mi v kuchyni zadělávat buchty." Tenhle nový Jarynek třeba fičí na kolo a buchet si nevšimne ani upečených.

7. Nastavte pravidla

Zejména u větších dětí přesně řekněte, co od nich očekáváte. Jestliže potřebujete nějakou pomoc, jasně formulujte, kdy, jakou a proč. Neužírejte se kritikou typu: „Taky by mohl vzít hadici a pomoct mi zalít zahradu.“ Téměř dospělá vnoučata upozorněte na časovou hranici příchodu domů a definujte důsledky, které bude mít její překračování.

8. Rozvrhněte si síly

Děti dokáží utahat i mladší dospělé, než jste vy. Postupujte chytře. Vymyslete takovou zábavu, abyste si při ní dokázali obnovit vlastní síly a děti měly dostatek pohybu. Například v aquaparku stačí dozorovat na řádící mládež, totéž platí o kterémkoliv lanovém parku nebo třeba o bludištích v zahradě zámku Loučeň.

9. Budujte most mezi časy

Jste to vy, kdo spojuje „historii“ se současností. Pokud neopakujete neustále ty samé dokolečka, děti milují historky o tom, jak to bývalo dřív, co dělali jejich rodiče jako malé děti... Když uvidíte zájem, nebuďte líní vytáhnout krabici se starými fotkami, zažloutlá vysvědčení, jakoukoliv vzpomínku. Proč letos s vnoučaty nezahájit psaní památečné rodinné kroniky? Přidejte do ní i osvědčené děděné recepty (a rovnou si je můžete zkusit uvařit)... Vzpomínejte zajímavě a vyhněte se negativním srovnáním („To za nás se neplýtvalo tak, jak to umíte vy dneska...). Zároveň využijte toho, že se můžete od nejmladší rodinné generace konečně dozvědět, co to je ten „čet“ nebo „ajpod“.

10. Termín je svatý

Jestliže k tomu nemáte vážné zdravotní nebo jiné důvody, zhostěte se hlídání po celou dobu, kterou jste rodičům slíbili. Z telefonátu „Přijeďte si pro ně, tři dny prší a já už nevím, jak je zabavit“ by mohli zešedivět. A příště děti raději poslat na tábor.