Zbytky kočičí nebo psí stravy často ponecháme v misce celý den, aby je mohl miláček v případě náhlého hladu dojíst. Na druhé straně si ale určitě neumíte představit, že byste nechala kus řízku s bramborem na stole do rána s tím, že to třeba taťka přes noc dojí. Jistě, kočky a psi nejsou lidé a na ulici bez tak slíznou kde co, člověk radši ani nechce vědět. Nicméně bakterie množící se ve zbytcích jídla jsou nebezpečné jak pro nás, tak pro ně. A protože zvířata nabírají potravu jazykem a misky vylizují, hrozí jim mnohem víc než lidem, že pozřou i bakterie usazené na dně nádoby.

Přísná hygiena je na místě zvláště tehdy, pokud sem tam zpestříte miláčkovu stravu syrovým masem. Největšími strašáky jsou salmonela a Escherichia coli, ve vodě na pití se pak může objevit bakterie Serratia marcescens, která způsobuje pneumonii.

Kromě toho, že nebezpečné organismy v psích a kočičích miskách ohrožují samotné zvířecí miláčky, mohou být rizikem i pro vaši rodinu. Pejsek se po napucnutí půjde pomazlit s dítětem a přátelsky mu olízne obličej, kočka v nestřeženém okamžiku slíže mléko, co káplo na jídelní stůl. Nehledě na to, že některá batolata se snaží ze zvířecích misek něco sama ochutnat...

Jak často tedy misky mýt? Nejlépe po každém krmení. Stačí horká voda a jar, misky od jaru jen nezapomeňte důkladně opláchnout. Jestliže misky stojí na podložce, měli byste ji nejméně jednou týdně pořádně vyprat.

Hygieně napomůže i materiál, ze kterého je psí či kočičí miska vyrobena. Nejlepší je zvolit výrobek z nerezu nebo porcelánu - na plastových miskách mohou vznikat škrábance, do kterých se špína zažere a bakterie odtud nedostanete.