Diskutujte: Jaké „drby“ probíráte naopak nejčastěji u kávy?
V arabských rukopisech se káva poprvé zmiňuje v 15. století, ale prokazatelně se pěstovala již sto let předtím v terasových zahradách Jemenu, kam se dostala s etiopskými válečníky. Z přístavního města Mokka v jižním Jemenu se pak káva dostala do Mekky.
Islám byl proti…
Tam se jí ze strany islámu vřelého přivítání rozhodně nedostalo, byla považována za drogu. Náboženští vůdci zakázali její požívání, protože měla „podobně škodlivý účinek“ jako alkohol. Následkem pak byly nekonečné diskuze ve školách koránu, fanatické útoky proti kavárnám v Kairu a sociální nepokoje v Istanbulu. Vlastním kamenem úrazu pak byly pro Mullahy kavárny na svatých místech islámu v Mekce a Medině. Muži tam hráli šachy a hru v kostky, kouřili a vedli lehkomyslné řeči. Spor příznivců kávy a jejích odpůrců se vlekl celé 16. století. Avšak okouzlení kávou bylo silnější než všechny zákazy. Její celosvětové vítězné tažení se nedalo zastavit.
… ale papež kouzlu propadl
Jen co se káva dostala začátkem 17. století do Evropy, sledovala i katolická církev její rostoucí oblibu s obavami. Pravověrní křesťané vyzývali papeže Clemense VIII., aby na tento „ďáblův nápoj“ uložil interdikt, tedy aby ho zakázal. Papež však zatoužil ďáblův nápoj poznat, protože ho uchvátilo jeho aroma: „Tento nápoj je tak lahodný, že by bylo hříchem nechat ho nevěřícím. Přemůžeme ďábla tím, že nápoj pokřtíme a učiníme ho tak skutečným nápojem křesťanů,“ je citován papež.
První káva pro krále
Káva se tedy s požehnáním papeže vydala na dobyvatelské tažení Evropou. Nejprve ji začaly pít korunované hlavy. Ludvík XIV., přezdívaný král Slunce, si rád nechával servírovat kávu v exotickém prostředí. Madam Pompadour, jeho dlouholetá milenka, prý právě za tímto účelem angažovala Núbijčanky s odhalenými ňadry.
Za pití kávy se také přimlouvala Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská, královna maďarská a česká. V roce 1750 ukončila dlouhotrvající spor o privilegia mezi lihovarnickým a kavárenským cechem. Zkrátka rozhodla, že oba cechy směly nalévat kávu i kořalku – ona sama totiž byla nakloněna obojímu.
Životodárná pro umělce (aneb Beethoven, Dumas a Balzac)
Ludwig van Beethoven měl svůj vlastní rituál. Pečlivě dbal, aby se na jeden šálek nápoje použilo přesně 60 rozemletých zrnek kávy. Voltaire, stálý host v pařížské kavárně Procope, tam sedával u malého mramorového stolku a psal. Přitom zkonzumoval denně na 50 šálků kávy.
Romanopisec Alexandre Dumas se kávou nechal inspirovat při psaní dobrodružství tří mušketýrů. Jeden jeho současník vzpomíná: „Sám dohlížel na přípravu kávy. Používal přitom tři druhy: Bourbon, Matinique a Mokka. Sám jsem ho několikrát doprovázel na jeho cestách za nákupem znamenitých druhů. Takovou výpravou křížem krážem celou Paříží strávil i půl dne.“
Honoré de Balzac patřil rovněž ke známým milovníkům kávy. Své knihy psal často v noci a kávou povzbuzoval svou bdělost. Účinek tohoto úžasného nápoje přirovnával k armádě: „Káva stéká do žaludku, vše se začíná hýbat, myšlenky se dávají do pohybu jako vojenské prapory velké armády na bojišti a pak začne bitva. Vzpomínky dostávají útočný krok; lehká kavalérie přirovnání přechází do velkolepého cvalu; artilerie logiky se blíží se svým vozatajstvem a nábojnicemi; záblesky ducha přicházejí jako střelci; určí se postavy a papír už je popsaný.“
Víte, že:
|
Anketní otázka:
V kolika městech České republiky jsou obchody Tchibo?
a) 3
b) 8
c) 11
((bean:1:78))