„Lucinka byla první dny ve škole nadšená. Asi po 14 dnech ale začala plakat, někdy ráno dokonce zvracela a dlouho se vypravovala. O odpoledním učení nechtěla ani slyšet. Bála jsem se, že ji ve škole někdo šikanuje, když mi tam nechce chodit. Nejdříve jsem navštívila praktickou lékařku a ta mi dala kontakt na moc příjemnou psycholožku. Dozvěděla jsem se, že se moje Lucka nevyrovnala s nástupem do školy,“ svěřuje se čtenářka Markéta.

Jak to můžete poznat:

  • změny emocí: dítko může být střídavě plačtivé, podrážděné, agresivní i uzavřené
  • jakákoli změna v chování: odmlouvání, zlobení, vyžadování pozornosti
  • odmítání chodit do školy
  • stěžování si
  • večerní nervozita, problémy se spánkem
  • prodlužování odchodu do školy
  • fyzické potíže: bolest hlavy, bříška, průjem, zvracení (příznaky neurózy a stresu)

Věnujte dítěti pozornost

Ptejte se ho, co ho trápí, co se mu ve škole nelíbí a proč tam nechce chodit. Nezvyšujte hlas a nesnažte se ho přesvědčit, že do školy musí. Naopak po příchodu ze školy si s ním povídejte o jeho zájmech, jezděte na výlety, sportujte společně. Všímejte si změn v jeho chování a nepodceňujte jeho potíže. Nezlehčujte zvracení, ani večerní usínání.

Nedávejte dítě do škol předčasně

V dnešní době jako by to byl trend – rodiče snad už veřejně závodí o to, které dítko půjde dřív do školy. Ve školách tak usedají pětileté, plačtivé děti, které ještě rozhodně nejsou psychicky připravené na takovou změnu, ať už jsou chytré či geniální jakkoli. Proto se nestyďte za to, že vaše dítko nejde do školy ani v 6 letech, a vždy zvažujte jeho sociální schopnosti. Není nic špatného na tom, že se jeho nástup do první třídy o rok odloží. Nejste si jisti? Poraďte se s psychologem.

Povinnosti na něj nakládejte postupně

Někdy se stává, že dítko zavalené povinnostmi ze školy musí navíc zvládat ještě další koníčky a kroužky. A tak ho ten „žákovský“ život vlastně vůbec nebaví. Nesrovnávejte proto vaše dítě s ostatními a uvědomte si, že co zvládá sousedovic chlapeček, nemusí zvládnout ten váš. Zkuste povinnosti, jako je domácí učení, skrýt do hry. A uvidíte, že ho to nakonec začne více bavit. Neodpírejte mu pobyt venku, dokud si neudělá úkoly. Některé děti potřebují chvilku oddych, než se na ně navalí domácí úkoly.

Mluvte s odborníky

A nemusí to být hned psycholog. Nevíte si rady, tak se obraťte na prvňáčkovu učitelku. Třeba dokáže váš problém vyřešit ona a věnovat se vašemu dítku po omezenou dobu jinak, aby si na povinnou školní docházku bez problémů navyklo. A nebo vám dokáže doporučit dobrou pedagogicko-psychologickou poradnu.