#clanek|3521933|3521929#
Když se řekne slovo pomluva, je to jednoznačné. Zavrženíhodný hnus. Zvlášť když je namířena proti vám či vašim blízkým. Jenže každá mince má, jak známo, dvě strany. Pomluvy, zdá se, mají totiž svou špatnou pověst nezaslouženě. Přinášejí nejen posměšné a hanlivé historky, ale i spoustu užitečných informací. Vědci se dokonce domnívají, že tímto způsobem se vyvinula řeč. Když naši předkové začali žít ve skupinách, začali se i navzájem pozorovat. A to byl podnět k rozvoji jazyka, hlavně drbů o dobrém či špatném chování členů skupiny. Podle psychologů tak pomluvy hrají důležitou roli v udržování veřejného pořádku. Vznikají totiž na základě zájmu o ostatní a mají pozitivní sociální účinky. Šíření pomluv vlastně pomáhá sledovat špatné chování a upozorňuje na delikty.
Drbu, drbeš, drbeme
Pomlouvat je pro nás přirozené. I naši nejbližší příbuzní ze zvířecí říše, šimpanzi, se drbou na zádech a přitom drbou všechny kolem. Drby jsou prostě přirozená aktivita každé sociální skupiny. Pomlouvání sbližuje a upevňuje vztahy. Pomlouváme-li někoho, posilujeme pocit sounáležitosti s ostatními. Samozřejmě za předpokladu, že pomlouvaný je mimo tuto skupinu. Pěkně si pokecat a probrat všechno a všechny uklidňuje a utěšuje stejně jako vydatná porce sladkého dortíku. Akorát že po tom nepřiberete.
Nejen ženy jsou drbny
Fenomén pomluv je pro vědce lákavý. Ač mezi lidmi panuje přesvědčení, že pomluvy a drby jsou oblíbenou kratochvílí žen, britský psycholog Robin Dunbar zjistil, že mezi muži a ženami není v tomto ohledu rozdíl. Takže na klišé, že klepy jsou výsadou něžného pohlaví, zapomeňte!
Pomluvu nezastavíš
Jeden starý židovský příběh krásně osvětluje sílu pomluvy. Vypráví o žákovi, který šířil pomluvy o svém učiteli. Jednou ho přepadly výčitky svědomí a přišel za učitelem, aby ho požádal o odpuštění. Učitel mu odpověděl: „Jestliže chceš odčinit, co jsi napáchal, vezmi několik polštářů a rozřízni je, aby mohl vítr rozptýlit peří po kraji.“ Žák to provedl. Poté mu učitel řekl: „A teď jdi a sesbírej všechna pírka.“ Žák protestoval: „To přece nejde. Vítr už roznesl peří do všech stran.“ A moudrý učitel mu vysvětlil: „Začínáš chápat, jakou moc má slovo. Jedinkrát jsi vypustil škodlivou pomluvu a ta se šíří všemi směry. Je těžké škodu odčinit.“ Zlepšíte si náladu, aniž byste se museli cpát antidepresivy. A zadarmo.
Lepší než facka
Pomlouvání je víc než výměna informací. Takový dobře mířený drb redukuje přirozenou míru agresivity, kterou má v sobě každý z nás. Je to jako by se tato negativní energie vybila ve slovní kritice toho či onoho. Pomlouvání je určitý projev agrese.
7 pravidel správného pomlouváníZábava především Správný parťák Uvolněte se Cvičte si sebekritiku Pozor na pasti Šestý smysl Výběr objektu |
Pomluva a zákon
Jen proto, že pomluva je mezi lidmi rozšířená, není nepostižitelná. Braňte se před soudem v civilním řízení. Žaloba ve věcech ochrany osobnosti se podává u krajského soudu. § 49 zákona č. 200/1990 Sb. – „kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, dopouští se přestupku“. Hrozí pokuta až 1 000 Kč. Čest člověka chrání i trestní zákon. Ale pozor, jedním z předpokladů pro spáchání tohoto trestného činu je, aby sdělovaná skutečnost byla nepravdivá! Ať už je zveřejněný fakt jakkoli nepříjemný, pokud je to pravda, zákon vám nepomůže. Na druhou stranu zkresluje-li skutečnost nebo je až příliš intimní, může jít o konflikt s právem na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Například informace o tom, že někdo trpí pohlavní chorobou, přestože je pravdivá, může mít devastující efekt. A je jistě lepší variantou než plivnutí do tváře či jiný fyzický atak. Raději házet na někoho za jeho zády špínu než ho shodit ze schodů anebo rovnou zastřelit. Pomlouvá a drbe se po staletí a hned tak se nepřestane. Je to něco jako společenský obřad, kterému se těžko odolává. Koneckonců proč se tohoto potěšení vzdávat? Tím spíš, když tím člověk de facto podporuje evoluci.
Líbí se vám Kafe.cz? Čtete rádi naše články? Přidejte se k nám i na Facebooku!