Foto: Isifa
Vztah s Karlem pro mě představoval novou šanci. A taky jsem doufala, že budeme mít společného potomka.
Karlův projekt nemá chybu, ale…
Odpovídá PhDr. PETR ŠMOLKA, psycholog
- Karel si asi až příliš brzy založil novou rodinu a ta teď jeho ukvapeností zákonitě trpí. Může mít přitom Líbu a společnou dcerku hluboce rád, přestože se ve skutečnosti nikdy úplně neodpoutal od své bývalé ženy. Kvůli dětem byli dál v kontaktu; takže ve chvíli, kdy se její nový vztah rozpadl, byla jen otázka času, kdy dojde „na nejhorší“. Došlo! A najednou se Karel ocitl v situaci, kterou už neuměl zvládnout.
- Řešení, jež navrhuje, vypadá na první pohled opravdu dost šíleně. Vystihuje však to, o čem jiní jen sní. Z Karlova hlediska nemá ten projekt chybu. Dokonce má svou, byť poněkud zvrácenou logiku: já mám rád Květu i Líbu, obě mají rády všechny mé děti, které se mají rády navzájem, tak teď už zbývá jen, aby se měla ráda i Květa s Líbou a aby jim nevadilo, že se o mě budou tak trochu dělit. Navíc by to bylo řešení pro všechny praktické a ekonomicky výhodné.
- Líba má samozřejmě plné právo tuto variantu odmítnout. Také by bylo zajímavé vědět, zda a proč ji přijala Květa. Jestli jen jako z nouze ctnost, nebo jako projev pokání; vyloučit nelze ani zcela pragmatické důvody. Karel by si ve vlastním zájmu měl dobře zopakovat lidová úsloví a zastavit se u toho o sedávání na dvou židlích. Už jsem totiž zažil muže, jimž se Karlův scénář podařilo zrealizovat. Poněkud pikantní však bylo, když se pak jejich ženy natolik spřátelily, že u nich pro „pány tvorstva“ už jaksi nezbývalo místo.