Až u 60 procent žen, které každý měsíc zažívají muka, se však nejedná o banalitu, nýbrž o multifaktoriální onemocnění endometriózu.

„Obvykle je definovaná jako přítomnost funkčních žlázek mimo jejich obvyklou lokalizaci v děložní dutině. Tam se žlázky dostanou především při menstruaci a můžou se usídlit v oblasti malé pánve,“ vysvětluje podstatu choroby gynekolog doc. MUDr. Eduard Kučera. Ženy však o této nemoci málo vědí, 53 % o ní dokonce nikdy neslyšelo. Ani lékaři nemají o její příčině zcela jasno.

Její vznik ovlivňují faktory genetické, hormonální, imunologické i anatomické.

„Jiná teorie předpokládá, že endometriózu způsobují buňky, které se vytvoří působením hormonů a toxinů z prostředí a v dutině břišní se přemění v ložiska endometriózy.

Kvůli svému chování se nemoc přirovnávaná k těm maligním, ale řadíme ji mezi nezhoubná ženská onemocnění. Byla zjištěna ve všech tkáních těla mimo srdce a slezinu. V současné literatuře se její výskyt u žen v různé formě odhaduje mezi 1 až 53 %,“ podotýká Eduard Kučera.

Oplakané menstruace

Hlavní příznak endometriózy je chronická pánevní bolest, ovšem projevuje se i neplodností. U žen s poruchami plodnosti je šestkrát až osmkrát vyšší riziko jejího výskytu.

„Zpravidla se jedná o změnu anatomických poměrů při postižení malé pánve, vaječníků a vejcovodů. Ženy s endometriózou III. a IV. stupně mají statisticky významně horší výsledky in vitro fertilizace (IVF).

Pacientky s endometriózou mají o 50 % nižší plodnost než ženy s neprůchodnými vejcovody,“ konstatuje prim. MUDr. Robert Hudeček, Ph.D., z Gynekologicko-porodnické kliniky LF MU a FN Brno. Ženy trpící touto nemocí, jejíž výskyt klesá až po menopauze, se často léta marně snaží otěhotnět.

„Každou menstruaci, při které jsem se nemohla ani hýbat, jsem obrečela. Tak moc jsem se snažila, abych otěhotněla, ale z naděje se měsíc co měsíc stávala beznaděj,“ svěřuje se 32letá Zuzana, které lékaři nakonec navrhli podstoupit hormonální léčbu způsobující umělý přechod.

Ulevit od bolesti, zachovat plodnost

Žádná lepší terapie, kterou by bylo možné endometriózu vyléčit, v současnosti bohužel neexistuje. Lékaři se snaží pomocí hormonální léčby ženám především ulevit od bolestí, zachovat či obnovit jejich plodnost, zabránit návratu nemoci a také zlepšit kvalitu života.

Endometrická ložiska se standardně odstraňují chirurgicky – Zuzana tak objevila svou diagnózu. S krutými bolestmi břicha jela do nemocnice s podezřením na akutní zánět slepého střeva. Na sál ji brali okamžitě.

„Jakmile jsem se probrala, oznámili mi, že odstranili nejen zanícené slepé střevo, ale i zvláštní kousky tkáně na povrchu tlustého střeva. Až po dvou týdnech jsem se dozvěděla, že podle výsledků histologického vyšetření mám endometriózu,“ vzpomíná.

„Mělo by na ni být nahlíženo jako na chronické onemocnění vyžadující dlouhodobý léčebný plán s cílem maximálního využití konzervativních možností léčby a omezení opakovaných chirurgických procedur,“ soudí Robert Hudeček.

Nemocná je i duše

Každá chronická choroba doléhá také na psychiku a špatný duševní stav zpětně průběh nemoci ještě zhoršuje a komplikuje. Endometrióza, která negativně ovlivňuje sexuální život, vyžaduje zvlášť velkou trpělivost pacientky i jejího partnera a okolí.

„Několik studií (Tipoli et al. 2011, Danny 2007) jednoznačně prokázalo, že endometrióza svými projevy – převážně bolestí při souloži – významně snižuje sexuální uspokojení, frekvenci pohlavních styků, sebevědomí žen a narušuje intimní vztahy. Na druhou stranu Ferrero v roce 2007 jasně prokázal, že úspěšná léčba vede ke zlepšení těchto parametrů,“ konstatuje psychiatr a sexuolog MUDr. Martin Hollý.

Častou „průvodkyní“ endometriózy je deprese, která ale nebývá diagnostikovaná. Lékaři specializovaní na „tělo“ si nezřídka chování pacientky vysvětlují jako neochotu spolupracovat, jí popisované stavy považují za lenost nebo nedostatek vůle. I samy nemocné se brání nálepce „v péči psychiatra“.

Spolupráce gynekologa s psychology a psychiatry je však velmi důležitá. „Somatičtí lékaři by měli používat vypracovaný screening deprese SASA, podle kterého lékař během několika minut zjistí, zda pacient trpí depresivní poruchou, či nikoli,“ upozorňuje doc. PhDr. Marcela Bendová, Ph.D., z LF MU, Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno. „Zjišťuje se přítomnost čtyř okruhů: poruchy spánku (S), anhendonie – neschopnosti se radovat (A), sebehodnocení (S) a poruchy apetitu (A). V případě přítomnosti tří okruhů je pravděpodobnost chorobné deprese 95 procent.“

Oddálit návrat

Konzervativní hormonální léčba, která spočívá v potlačení menstruace a snížení hladiny estrogenů, zamezí růstu děložní tkáně mimo dělohu. Dlouhodobé působení léků umocněné tím, že nedochází k ovulaci ani menstruaci, vede ke zmenšení až nekróze (odumření) ložisek.

Nevýhodou této terapie je častá recidiva, endometrióza se někde v těle znovu objeví v 30 až 70 % případů. Doba od ukončení léčby do začátku nových potíží je individuální a pohybuje se od šesti do osmnácti měsíců. Navzdory dočasnému účinku je hormonální terapie jednoznačně přínosná, protože 80 až 90 % pacientek s pánevní bolestí v souvislosti s endometriózou uvádí subjektivní zlepšení zdravotního stavu.

„V umělém přechodu jsem byla půl roku a byly to těžké měsíce. Ale zvládla jsem to a bolesti konečně ustaly. Jen nevím na jak dlouho. Podle lékařů se nemoc může kdykoli vrátit,“ říká Zuzana. „Moc bych si přála, aby to všechno už bylo za mnou a endometrióza pro mě byla jen nepříjemná vzpomínka.“

Nepodceňujte příznaky!

Informace o tom, co je endometrióza, jaké jsou její příznaky, jaké diagnostické metody ji odhalí i jaké existují možnosti léčby, najdete na specializovaných webových stránkách www.bolestivamenstruace.cz. Nově můžou ženy využít také poradny gynekologa, který jim diskrétně odpoví na jejich dotazy týkající se života s endometriózou.