Co je moje, to je tvoje
Většina partnerských či manželských párů dělí své peníze mezi společné finanční prostředky a peníze, které má k dispozici každý zvlášť. Jak který z parterů přispívá do společných úspor, se odvíjí od příjmů každého z dvojice. Většinou platí, že v českých domácnostech mají muži vyšší plat, takže větší část společných výdajů platí ze své kapsy
Partneři se nemusejí shodnout
Je-li žena na mateřské dovolené, či stará-li se o domácnost, ocitne se často v pozici toho, kdo musí muže žádat o peníze na nejrůznější výdaje související s vedením domácnosti, pro děti, ale i na své vlastní potřeby. Každý z parterů může však mít rozdílné představy o tom, které výdaje jsou zcela nezbytné. Pokud nemají peníze negativně zasahovat do vztahu, je třeba se na podstatných věcech dohodnout.
Vše si v klidu ujasněte
Než se rozhodnete mluvit s partnerem o penězích, pořádně si vše rozmyslete. Víc než kdy jindy se vyplatí jednat asertivně. Roli zde nehraje jen to, jak vysoký je finanční přínos obou partnerů. Počítá se pochopitelně i péče o domácnost a děti.
Ideální model neexistuje
Nejlepším řešením je ujasnit si finanční otázky hned na počátku. Partneři by se měli dohodnout, jaké výdaje budou hrazeny ze společné kapsy a co si každý bude pořizovat zvlášť. Psychologové se shodují na tom, že neexistuje jeden ideální model pro všechny. Každý partnerský vztah představuje individuální případ, který vyžaduje své vlastní řešení.
Péče o domácnost se počítá
Ať už má každý z partnerů jakékoliv možnosti podílet se na financování rodinného rozpočtu, měl by nějakou formou přispívat dle svých schopností a prostoru. Od ženy, která tráví čas péčí o dvě malé děti, sotva může manžel očekávat, že se bude podílet takovou měrou jako on. Ten z partnerů, který převzal finanční péči o rodinu, by neměl ze svého protějšku činit závislou osobu, která si bez něj nemůže nic dovolit.
Kafe.cz zjistilo: Co na to čtenářky:
| Dana, 37 let: „S manželem máme každý svůj účet a dohodnutou částku dáváme na výdaje rodiny a nákupy. Oblečení a ostatní si kupujeme každý za své... Funguje to, ale nebylo tomu tak vždycky. Můj muž měl všechno do koruny spočítané… Hrůza! Dnes mi už nemůže finance kontrolovat, ale trpí tím, že vydělávám víc než on…“ |
| Marcela, 39 let: „Doma máme společné konto a na něj jdou všechny příjmy od nás obou. Zatím to vyhovuje nám oběma. Já mám na starosti, aby byly všechny účty vždy včas zaplacené a nikomu jsme nic nedlužili. Radši bych nejedla, než abych někomu zůstala dlužná! Zbylé peníze pak používáme na osobní potřebu nás obou.“ |
| Leona, 52 let: „Podle mě mají být rodinné finance společné, tedy chodit na jeden účet. Z toho se rozdělují podle potřeby. Samozřejmě že každý má pro svou potřebu vyčleněnou určitou částku a je na něm, jak s ní naloží. U nás to funguje již 30 let a nemáme žádné problémy.“ |
| Eva, 58 let: „Jsem již řadu let v domácnosti. Manžel hodně vydělává, takže si to můžeme dovolit. Ovšem nemůžu si moc vyskakovat – dostanu od něj peníze na domácnost, on pak sám platí nájem a další složenky. Jenže když chci něco navíc, třeba oblečení, kosmetiku, musím si o peníze říkat a zdůvodňovat, na co jdou… To mi dvakrát příjemné není. Ovšem za ty roky si člověk zvykne.“ |
A jak jste na tom s domácím rozpočtem vy? Kdo u vás drží kasu?