Ano, každý jsme jiný a máme různá očekávání. Dnes už není nic jasně nalinkováno, silně nás ovlivňují vzdělání, chuť do práce, přátelé, zájmy, koníčky a hlavně cíle… Drtivá většina populace však touží žít v páru; po rodičovství je právě partnerství nejdůležitějším vztahem vůbec. Někomu to klape roky, jiný se trápí. Další marně hledá toho pravého.

Ne vždy je to zcela jeho vina. Je tu přece tolik faktorů! Pojďme si nastínit důvody, které se vztahy nyní míchají. S Lenkou Formánkovou ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR jsme na základě statistických dat hledali širší souvislosti než jen těžko zobecnitelné rozbory povah.

Každý mluví jinou řečí

Často máme dojem, že muž a žena jsou jiná stvoření. Tím, že se lišíme biologicky, hovoříme o mužské a ženské přirozenosti. Tyto představy v nás vyvolávají očekávání, která často můžou vést k mnoha konfliktům.

Není ovšem pravda, že singles je v současné době nejvíc za celou historii! Pokud se podíváme do vzdálenější minulosti, zjistíme, že počet takových osob byl ještě v 19. století relativně vysoký. Spousta žen odcházela do kláštera, mnoho mužů zůstávalo nesezdaných.

Chceme vztah i své pohodlí

Objevují se nové a nové podoby vztahů na dálku. Předpokládá to, že lidé sice jsou v partnerském vztahu, ale mají dvě domácnosti. Pomáhají jim k tomu moderní způsoby komunikace.

Přes skype jsou spolu třeba každý den. Nejenže se baví, ale mají každý večer puštěnou kameru, přitom vaří, chodí po bytě. Mají pocit, jako by byli spolu. Nebo se dívají na stejný film a zároveň jsou na skypu. Můžou si hned sdělovat dojmy.

Týká se to buď mladých, kdy partner musí být v jiné zemi, nebo třeba párů 40+ po rozvodu: nežijí už s dětmi a jsou zvyklí ve svém bytě, nechtějí se přizpůsobovat příbytku partnera. „V rozhovorech s takovými páry se nám ukazuje, že každý z partnerů to vnímá jinak,“ říká k tomu Lenka Formánková.

„Někdo oceňuje, že má čas na své aktivity a že vztah postrádá každodenní rutinu. Obzvlášť ženy jsou rády, že nemusí být nakoupeno, uvařeno, vyžehleno. Na druhou stranu říkají, že jim každodenní kontakt chybí. Když se objeví krizový moment v práci, skype není plnohodnotné vynahrazení toho, že by vás někdo objal, pohladil. A můžou se zvyšovat nedorozumění a konflikty, protože čas, kdy si lze rozepře vyjasnit, je limitovaný.“

Vztahy nevnímáme jako prioritu

V dotazníkovém šetření každý postaví vztah či rodinu před práci, ale v praxi se lidé chovají jinak. Ukazuje se, že důležité začínají být kontakty s přáteli, což dříve tolik nebylo.

Tendence věnovat mnohem víc času aktivitám mimo partnera či rodinu samozřejmě vyvolává ve vztazích konflikty. „Nicméně si myslím, že hodnoty jsou ve společnosti relativně stabilní a mít někoho blízkého bude asi hodnota konstantní,“ dodává Lenka Formánková.

„Jak společensky, tak psychologicky je důležité mít někoho blízkého, někoho, kdo vás podrží. Potřebujete, aby vám někdo byl primárně k dispozici. Také společnost je nastavena pro život v páru: je spousta akcí, kam vás zvou s partnerem, je těžké jet na dovolenou jako single; zájezdy cestovních kanceláří tomu nejsou přizpůsobeny.

On

  • Nejčastěji by chtěl dvě děti.
  • Doufá, že partnerka bude rodinně založena a bude se starat o děti.
  • Čeká, že žena bude tolerantní k jeho koníčkům, sběratelským vášním a přátelům.
  • Chce patřičně pochválit, pokud se mu podaří doma vyměnit žárovku nebo utáhnout kapající kohoutek.
  • Má strach, aby jeho vyvolená nebyla feministka.