Diskutujte: Měli jste partnera při porodu? Jak to zvládnul? A patří podle vás otcové na porodní sál?

Pětatřicetiletá Jitka je zoufalá. Před dvěma měsíci se jí narodil syn Toník, ze kterého má velikou radost. Zároveň se však ocitl v troskách její soukromý život.

U porodu byl totiž i její přítel Antonín a „mise“ se absolutně nevydařila. „Vlastně by bylo přesnější říct, že byl se mnou před porodem. Vlastní porod nestihnul, protože podle mého názoru zbaběle utekl. Porodní šňůru přestřihnul pan doktor, zatímco Antonín tvrdí, že zvracel na toaletě. Nevěřím mu to. Nikdy jsem ho zvracet neviděla, tak proč zrovna tentokrát by ho to mělo tak skolit,“ svěřuje se Jitka. „Myslím, že nevydržel, že jsem tolik křičela. Napomínal mě na porodním sále několikrát, strašně mě tím znervózňoval, ale já si nemohla pomoct. Nakonec řekl něco jako: „Promiň, to nezvládnu.“ Moc jsem ho nevnímala. A byl pryč. Nechápu, jak mi to mohl udělat. Čekala jsem, že mi pomůže, absolvovali jsme spolu přípravný kurs, připravili kameru, abychom první okamžiky miminka měli natočené jako všechny moje kamarádky. Tváří v tvář realitě mě ale Antonín strašně zklamal. Já rodila našeho syna ve strašlivých bolestech, potřebovala jsem, aby mě podpořil, a on to nevydržel. Nevím, jestli mu někdy odpustím, dívám se teď na něj úplně jinýma očima. Jako na slabocha. Hrozně mu jeho chování u porodu vyčítám a nevím jak dál. Asi budeme muset navštívit psychologa, protože jinak se Toníčkovi může stát, že se táta s mámou rozejdou kvůli tomu, co se stalo v prvních minutách jeho života.“

Jitka připouští, že se partnerovi původně k porodu nechtělo. „Hodně váhal, ale přemluvila jsem ho. Snad má těhotná žena právo na veškerou pomoc u porodu, kterou si vyžádá. Nebo ne?“

Kafé zjistilo:

  • Podle výzkumu zveřejněného v Journal of Gynecology se otcové, kteří byli u porodu, od začátku aktivněji podílejí na péči o dítě a vytvořili si k němu pevnější pouto.
  • Muž u porodu, který situaci zvládá, je pro rodičku důležitým poutem ke světu, který zná. Tolik ji nestresuje nemocniční prostředí, partner se může stát i užitečnou „spojkou“ mezi rodičkou a lékařem.
  • Velkou spoustu užitečné práce muži odvádějí v prvních fázích porodu, kdy partnerku masírují, pomáhají jí dýchat, obstarají rozptýlení.
  • Odpůrci otců u porodu poukazují na případy, kdy partnera pohled na rodící ženu frustroval natolik, že ji později nebyl schopen vnímat jako sexuální objekt.
  • Muži si stěžují nejvíc na pocity bezmoci a neužitečnosti. Trápí je, že partnerce neumí ulevit od bolesti

Přítomnost otce u porodu by měla být otázkou oboustranné dohody bez jakéhokoliv nátlaku.

Porodnice pořádají předporodní kursy přípravy rodičovského páru, některé navíc vytvořily „Pravidla pobytu otce na porodním sále.“ Na každém pracovišti však musí být přítomnost doprovázející osoby zakotvena v provozním řádu.

Co prožívá otec na sále (podle internetových diskusí): neví, co dělat, neví, kam se postavit, má pocit zodpovědnosti za to, jak partnerka zvládá porod, nemůže jí pomoct, bojí se, že bude muset udělat důležité rozhodnutí ohledně zdravotní péče, bojí se ženy dotýkat, postupem času čelí únavě a jak zapomíná sám na sebe i dehydrataci.