Padesátiletých sexbomb v šoubyznysu mnoho nenajdete. Ty nejslavnější jsou vlastně jen dvě: v hudebním průmyslu Madonna, v Hollywoodu Sharon Stone. Pro filmovou hvězdu, která si díky roli sexy vražedkyně v Základním instinktu vydobyla škatulku hyperinteligentní sexy mrchy, však nebylo tak úplně jednoduché se svou atraktivní padesátnice sžít.

Když Sharon před deseti lety oslavila čtyřicátiny, měla pocit, že vstupuje do nové skvělé éry svého života. Inspirovaly ji francouzské herečky ze šedesátých let, které byly po čtyřicítce stejně úchvatné a chic jako před ní. „Říkala jsem si, že jste fantastická a sexy a úžasná jako Catherine Deneueve nebo Anouk Aimée!“ Jenomže Hollywood to viděl jinak: čtyřicítka tady znamená magickou neviditelnou hranici, za ní herečka už stěží může dostat jinou roli než shovívavou maminku, stojící někde v pozadí. „Připadala jsem si, jako bych měla lepru,“ vzpomíná Sharon. „Najednou jsem nemohla sehnat práci ani slušné šaty.“ Kromě filmových studií se totiž od ní ze dne na den odvrátili také návrháři, kteří hollywoodským hvězdám jinak nadmíru ochotně zapůjčují své výtvory na významné akce zdarma.

Novou zemi zaslíbenou objevila ve Velké Británii, kde natočila pokračování svého hitu Základní instinkt: tam se prý ženám po čtyřicítce žije daleko lépe než v Americe. „V Evropě stačí vyjít na ulici, abyste si uvědomila, že jste pořád ještě žena. V Americe máme sklon čtyřicátnice ignorovat – a přitom je to období, kdy je žena nejzajímavější. Je sexy úplně jiným a velmi zajímavým způsobem,“ vysvětluje.

Vražedná Marylin

A přitom Sharon Stone si jako dáma středního věku připadala už od dětství. „Nikdy jsem nebyla normální dítě,“ tvrdí. „Když jsem se narodila, bylo mi asi tak čtyřicet. V deseti měsících jsem chodila a mluvila, úplná cvičená opička. Ve škole jsem pak všechny rozčilovala, protože jsem se chovala jako dospělá. Kladla jsem dospělé otázky a požadovala dospělé odpovědi.“

„Já jsem nová Marylin Monroe,“ oznámila jako čtyřletá svým nechápajícím vrstevníkům. A později byla ochotna podstoupit naprosto všechno, aby svých nezměrných ambicí dosáhla. Zahodila kariéru relativně úspěšné modelky, jako řadová komparsistka se ucházela o roličku ve filmu Woodyho Allena, protloukala se bezvýznamnými televizními seriály, nahá pózovala pro Playboy a nakonec, pár let po třicítce, kdy většina hereček již účtuje s první etapou své profesní dráhy, stála ve frontě na svou životní roli v Základním instinktu. Vražednou femme fatale Catherine Tramell totiž původně měla hrát Meg Ryan (umíte si ji v té roli vůbec představit?).

Svůj draze zaplacený úspěch si vždycky uměla patřičně užívat. Její hvězdné manýry, o nichž se v Hollywoodu vyprávějí celé legendy, jí zajistily celé šiky nepřátel. Maskérky, kadeřníci a kostymérky mají v zásobě desítky historek o jejích náladových výstupech rozmazlené divy. Jenomže jsou to právě její hvězdné způsoby, co přiživuje a udržuje její hvězdnou pověst. „Od nás, panenek Barbie, se neočekává, že se budeme chovat tak, jak se chovám já,“ poznamenává. „Ale aby člověk dosáhl velikosti, musí umět říkat ano bez ohledu na to, kdo říká ne.“

Botoxová matka

Sharon Stone nedá dopustit na současnou generaci mladých mužů: „,Mohla bych být tvoje máma´, říkám jim, a oni odpovídají: ,Jenomže nejsi.´“ Jenže právě tohle byl jeden z důvodů jejího rozvodu s novinářem a vydavatelem Philem Bronsteinem.

Momentálně Sharon neprožívá zrovna nejšťastnější období. V rozvodové při totiž ztratila právo na opatrovnictví jejich společného adoptovaného syna, osmiletého Roana. Soudce ve zdůvodnění svého rozsudku uvedl, že měla na chlapce příliš málo času, a pokud výjimečně byla doma, naopak ho terorizovala přehnanou starostlivostí. Jednou, když Roana bolelo za krkem, ho odvezla do nemocnice v domnění, že má poraněnou páteř. Jindy prý měla v úmyslu řešit jeho problém se zápachem nohou pomocí botoxových injekcí (což jí v soudní síni, v médiích i na veřejnosti přitížilo snad nejvíc).

Není ovšem pochyb o tom, že Sharon Stone se i z téhle životní rány dříve či později vzpamatuje. Její vůle a schopnost přežít cokoliv je totiž nezlomná. „Nevěřím, že ženu může udělat krásnou jenom make-up a správný sestřih,“ tvrdí. „Nejzářivější žena v místnosti je vždy ta, která je plná života a zkušeností.“