Tvůrkyně Fler.cz Canafé je sama sobě návrhářkou, švadlenou i fotografkou, ale nejvíce ze všeho miluje tvorbu prototypů. A to ji přitom v minulosti nikdy ani nenapadlo, že by mohla jít třeba na textilní průmyslovku. Co dodat… Jde to i bez toho. ;)
Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Tvorba je pro mne životní cesta, poznávání sebe sama, učení se, objevování možností. Po několika letech s příchodem třetího dítěte jsem svoje podnikání na čas uzavřela, abych si mohla uvědomit, kudy vede moje cesta, a našla svůj osobitý výraz. Teď se tedy znovu nadechuji a dělám tvorbu, která je více v souladu se mnou a kterou i sama nosím.
Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Nejraději navrhuji a šiji první prototypy. To se děje většinou rychle, poháněná nadšením a nedočkavostí, co ze mne vyleze. Prototyp pak na sobě zkouším a nosím. Když se mi nosí příjemně a vychytám mouchy, nastupňuji střih. Pak přijde švadlena (já), která v limitované edici ušije daný kousek v několika velikostech. Občas ji sprdne vedoucí (opět já), která má pocit, že švadlena šije pomalu a měla by si pospíšit, protože návrhářka je natěšená, až zase začne tvořit. Pak se domluvím s fotografkou (rozuměj opět se mnou). Focení mne také baví, ráda si vymýšlím v souvislosti s focenými modely příběh a domluvím modelku, což už konečně nejsem já. V podstatě svůj model nedám z ruky až po vystavení.
Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček?
Od začátku jsem chtěla dělat něco kreativního, co mne bude bavit a zároveň se tím uživím. A tím směrem stále směřuji. Tvorba je můj životní kůň, potřeba, životní náplň a radost.
Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Asi bych chtěla být rychlejší. :) Na všechno si musím přijít sama, ale tak to prostě je. Nic bych neměnila, ani to nejde. Ke všem poznatkům ohledně tvorby i byznysu jsem nějakou cestou došla, důležitá byla radost i zklamání z vlastních omezení, která mne ale zase posouvají dál.
Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Určitě bych si ráda našla šikovnou krejčovou, nebo ještě lépe, vytvořila vlastní šicí dílnu, abych se mohla věnovat pouze navrhování, šití a testování prototypů. O nápady nouzi nemám. Deset let je dlouhá doba, ale směřuji k tomu mít kolem sebe tým lidí, na které se mohu spolehnout, abych nemusela všechno dělat sama.
Připravila pro Fler.cz Lucie Bednářová
