Uma byla odmala zvyklá, že se na ni lidé dívají: po své matce, švédské modelce jménem Nena, zdědila nejen plavovlasou hřívu, ale také exkluzivní výšku 183 centimetrů. A obří chodidla. „Vždycky jsem nosila největší přezůvky z celé třídy. Vždycky jsem všude vyčnívala. A byla jsem nešikovná na sport. Zkrátka divné dítě,“ vzpomíná.

Vyčnívala nejenom fyzicky, ale i v přeneseném slova smyslu; vyrůstala totiž v dosti extravagantním duchovně-intelektuálském prostředí. Její matka se kamarádila se Salvadorem Dalím a dříve byla provdána za psychedelického guru Timothy Learyho. Její otec Robert Thurman je jedním z předních amerických buddhistů a prvním člověkem ze Západu, jemuž se v Tibetu podařilo stát se buddhistickým mnichem. Všechny své děti (včetně Umy) pojmenoval podle indických božstev. Výsledkem byla domácnost, kterou čas od času navštěvoval dalajláma, a v níž středostavovské móresy nenacházely přílišné pochopení. „Jako mladá holka jsem byla velmi frustrovaná," přiznává. Netrvalo to ale dlouho a její komplexy vyléčily komplimenty, jež jí masově snášeli k nohám její obdivovatelé z řad režisérů a filmových hvězd.

Parfém zoufalství

Z vyčnívajícího dítěte se totiž velmi rychle stal mezinárodní sexsymbol, když jako sedmnáctiletá zazářila coby Cécile de Volanges v adaptaci Nebezpečných známostí a objevila se v erotickém dramatu Henry a June. „Parfémem každého mladého herce je zoufalství. Když ho vdechujete moc dlouho, můžete se z toho zbláznit. V naší branži z toho spoustě lidem přeskočí v hlavě, stanou se z nich excentrici nebo na to umřou. To jsem neměla v plánu,“ říká Uma. Parfém zoufalství se jí definitivně podařilo rozptýlit díky Quentinu Tarantinovi, který ji obsadil do Pulp Fiction jako Miu, manželku mafiánského bosse, která si s Johnem Travoltou zatančila slavný twist v baru U mazaného králíčka. A byl to znovu Tarantino, kdo z Umy udělal akční ikonu, když ji proměnil v Nevěstu, která pod heslem „pomsta je pokrm, který nejlépe chutná za studena“, rozsévá smrt v jeho dvojfilmu Kill Bill.

Diva bez domova

Do milostného života vstoupila velmi bohémským a dobrodružným způsobem: bylo jí teprve dvacet, když se provdala za o mnoho staršího charismatického Garyho Oldmana. O osm let později si vzala Ethana Hawka, otce jejích dvou dětí. Od jejich rozvodu bývá vidět po boku mezinárodních hoteliérů a jiných elegánů s miliónovými konty. Domácnost příliš neřeší: „Můj byt byl vždycky jedna velká katastrofa. Nemám žádný vyhraněný vkus. Nikdy nic nedodělám. A než jsem měla děti, bylo to ještě horší. Pořád jsem se stěhovala. V podstatě svým dětem vděčím za to, že nejsem úplný bezdomovec," konstatuje. Počítá ovšem s tím, že nebude navždy nádhernou divou, které magnáti leží u nohou: „Život je změna a měníme se i my. Je to krásné i bolestné," uvažuje. „Když se dívám do zrcadla, říkám si: Co jsem vlastně v životě dokázala? Nic moc, jestli vás to zajímá. Co bych vlastně měla dělat dál?"