„Je absurdní, že lidé demonstrují proti klecovému chovu slepic a stísněným prostorám kravínů, když přitom sami sobě připravují stejné podmínky. A ještě to vydávají za pokrok!“

Na zuřivosti Jaroslava Čížka se podílí fakt, že se s kancelářemi typu open space zjevně nesžil. Jenže co naplat, ony to opravdu bývají ty „slepičárny dozorované Velkými bratry z hujerovských skleněných kukaní“.

„Moje práce spočívá v telefonování s desítkami lidí denně. Hrozně záleží na osobním přístupu k nim – s někým je třeba zažertovat jemně, s jiným drsněji, pro někoho najít soucit a jinému zase třeba poradit v osobních věcech.

U nás se v posledních letech jako open space buduje asi 80 % kanceláří velkých firem. V některých z nich jdou zaměstnavatelé tak daleko, že lidé ani nemají stálá pracovní místa!

Šéfové je prostě posadí k počítačům, které jsou právě volné, na židle, jež ještě nevychladly po předešlém pracovníkovi. Samozřejmostí je zákaz jakéhokoli „zosobnění“ pracoviště – třeba rámečku s fotografií rodiny na stole.

Vše ale probíhá v souladu se zákony a normami: zachován je minimální prostor 3 m2 na osobu, proudění vzduchu o rychlosti 15 cm/s apod. V praxi ale i tak kancelářské prostory působí jako kříženec mezi králíkárnou a vězeňskými ajnclíky.

„U nás právě teď boom kanceláří open space vrcholí,“ říká Petr Skřehot. „Jako v řadě jiných věcí, i tady jsme asi dvacet let pozadu. Snad nám v rychlejším opouštění open space pomůže legislativa Evropské unie, kterou postupně přebíráme a která jim vůbec nefandí…“

SOS: kdo nás zachrání?

  • SOS nebo syndrom open space je nový termín, který vymyslel lékař Jan Hnízdil. Zahrnuje komplex zdravotních potíží, jež typicky postihují pracovníky v obřích kancelářích (nejčastěji bývají v bankách, call centrech, redakcích, IT firmách apod.)
  • Open space kanceláře jsou vytápěny i větrány klimatizací. To znamená ideální podmínky pro přenos virů, bakterií a alergenů všeho druhu (například ty z šatů chovatelky koček postupně prosytí celý prostor). Rovněž výpary z plastů ve vybavení kanceláří, silné voňavky apod. můžou vést k chronickým onemocněním či spouštět astmatické záchvaty.
  • Typické příznaky stresu z open space je vysoký krevní tlak, zažívací potíže, bolesti hlavy a celkově snížená imunita. Problémy obvykle nejsou akutní, nýbrž chronické a až postupem času přerůstají v závažné choroby. „Obecně odolnější jsou v této souvislosti mladí lidé,“ dodává Petr Skřehot. „S tím také firmy počítají.“
  • Někteří lékaři zvažují možnost, zda by SOS nemohl být zařazen mezi choroby z povolání. To by si ovšem ještě vyžádalo léta výzkumů.