Na konci minulého roku jste dokončila turné Optický klam. Znamená to, že si teď dopřejete chvíli oddych?
To ani ne, já si pauzy neordinuji, protože mě nicnedělání nikam neposouvá ani neuspokojuje. Neplýtvám časem, který si mohu tady na světě vychutnat plnými doušky. Mířím na Dakar natočit reportáž. Čeká mě práce na DVD k odjetému turné. Celá sezona za volantem Mistrovství
České republiky v rally. A průběžně chystám hudební pohádku, kterou píšu. Natáčím materiál na novou desku. Studuji sportovní koučink a pomáhám
s projektem Žita 44. Je toho docela dost.

Jaký nejkrásnější nebo něčím zvláštní moment jste během podzimních koncertů zažila?
Nejhezčí bylo, když po prvním koncertě v Praze lidé tleskali vestoje a vysílali tak pozitivní emoce, že z toho šel mráz po zádech. Ono se to opakovalo i na dalších koncertech, ale ten první zážitek byl nezapomenutelný. Nejhorší bylo, když jsme přijeli do Ostravy a zjistili, že speciální sklo, které se mělo při koncertu použít jako optický klam, je napadrť. Šlo o tzv. cukrové sklo. Aby toho nebylo málo, při jednom čísle s ohněm se mi uvolnila hadička
a tekl mi po rukou chlazený dusík, který mohl nejen snadno chytnout, ale zároveň i jako chlazený popálit. Drama se nakonec díkybohu nekonalo. Naštěstí všechno dobře dopadlo a vyvázla jsem z toho se zdravou kůží.

Během turné jste předvedla neuvěřitelnou a hodně náročnou show, jejíž součástí nebyl pouze zpěv, ale také velké množství originálních kostýmů. Sama jste předváděla závěsnou akrobacii, celá choreografie byla skvěle propracovaná. To všechno jste vymyslela vy?
Většinu z toho si vysním a vypředstavuji sama, ale už dva roky spolupracuji s choreografkou Majkou Veselou z Pop Baletu.
Proberu s ní svoji představu a ona ji ztvární tancem. Na tohle turné jsem třeba vymyslela koncept optický klam, podle kterého se pak jmenovalo i celé turné. Podle mě je totiž celý život optický klam, každý z nás nahlíží na události kolem sebe ze svého pohledu, který je občas klamný.
Záleží na tom, jaké máme zkušenosti, jak to náš mozek přečte a posléze vyhodnotí. Máme kolem sebe spoustu vjemů a každý z nás si vybírá jiné, ty které jsou pro něj důležité. A celkovou choreografií a kulisami jsem chtěla lidem říct, že ne všechno je tak, jak na první pohled vypadá.

Jak dlouho vám trvá nácvik jednoho takového čísla?
Na choreografii a akrobacii jsem pracovala průběžně, vlastně od začátku roku. Takové to doladění a vypilování mi pak zabere ještě zhruba dva měsíce. Před samotným turné je režim nejostřejší, to mám každý den několik tréninků.

Jste hubená jako lunt. Kde se ve vás všechna ta energie bere?
Bude to hlavně motivací. Vždycky když se koncerty blíží, je té energie najednou víc než normálně. Navíc se umím radovat a bavit s chutí malého dítěte.

Loni v říjnu jste natočila videoklip k duetu Dál za obzor, který zpíváte s Karlem Gottem. Jaké to bylo?
Přínosné! S Karlem spolupracuji už přes rok. Nejprve jsme natočili samotnou písničku, pak videoklip, dokonce i v němčině.
Karel je velký profesionál a práce s ním byla opravdu skvělá. Hřeje mě, že jsou na tuto písničku skvělé ohlasy.

Plánujete nějaké další duety s pěveckými hvězdami?
Mám nějaké nazpívané v šuplíku, ale jestli je budu pouštět ven, to zatím nevím. Určitě bych ale ráda napsala duet pro mě a Martinu Pártlovou.

V současnosti hrajete v seriálu Vyprávěj. Chystáte další televizní či filmové projekty?
Vyprávěj se bude natáčet až do května, takže zatím jsem „upsaná“ tomuto projektu. No a chystám tu svoji pohádku. Taky jsem dostala roli v novém filmu Zdeňka Trošky. Kromě toho se aktivně účastním projektu Dana Landy. Jde o koučink. V podstatě o obrodu zklamaných a naštvaných srdcí, která se nechtějí dál chovat jako ovce a hodlají se sebou a svým okolím něco dělat.

Máte nějakou vysněnou roli?
Mně se moc líbí životopisné příběhy, takže bych si chtěla zahrát třeba Evu Olmerovou nebo Satin z Moulin Rouge.

Šla byste kvůli roli třeba dohola?
Šla, ale musela by to být hollywoodská role. (smích) Během své kariéry jste vystřídala řadu účesů.

Pokračování rozhovoru si přečtěte v aktuálním čísle týdeníku Vlasta