Přečtěte si dnešní téma Vlasty...

Slovo „sauna“ pochází ze starého finského slova „savńa“ a označuje se jím tradiční lázeň, lázeňský domek nebo dokonce i rybářská chatka. Jiné zdroje zase hovoří o estonském původu. V případě samotné sauny je těžké vystopovat její kořeny. Předpokládá se, že se na území Evropy dostala spolu s asijskými kočovnými kmeny, u kterých se zvyk připravovat si parní lázeň ve stanu vlastně zachoval dodnes.

Důležitá jako kostel

Saunování znali dávní Finové i Keltové. Nejstarší dochovaná písemná zmínka ovšem pochází až z 11. století. Sauny byly běžné v různých koutech světa, ale nikde jim lidé nepřipisovali tak velký význam, jako na severu Evropy a v Rusku. V těchto oblastech se staly neoddělitelnou součástí obyčejného života. Každá vesnice měla svou parní lázeň – společenské místo, které bylo stejně důležité jako kostel.

Na komín zapomněli?

Nejstarší sauny byly vyhloubené do svahu a sloužily lidem jako příbytek během zimních měsíců. Uprostřed bylo ohniště s rozpálenými kameny, které se kropily vodou. Takto vzniklá pára vyhřála celé obydlí. Později dostala lázeň podobu dřevěnice. Tradiční finský lázeňský domeček si získal velkou oblibu díky své přizpůsobivosti. Dal se rychle postavit kdekoli, mohlo se v něm vařit, bydlet, starat se o hygienu. Dřevěná stavba neměla původně komín a dým z pece se tak šířil po celé místnosti. Když už bylo místo dostatečně vytopené, oheň se uhasil, kouř se odvětral dveřmi pryč a saunování mohlo začít. Vnitřní teplota v baráčku se pohybovala od 80 °C do 110 °C.

Horká svatyně

Ve Finsku, Estonsku, Litvě a Rusku bývala sauna posvátným místem spojeným s mnoha pověrami. Oheň byl považovaný za dar z nebes. Důležitý význam měla pára, která vznikala při kropení horkých kamenů vodou. Byla symbolem duše nebo samotného života. Existuje staré moudro, které říká, že bychom se měli v sauně chovat jako v chrámu.

Uctívali se v ní mrtví, protože lidé věřili, že se na takové úžasné místo chtějí určitě vrátit. V sauně se léčily nemoci, také se tu provádělo zaříkávání lásky. A konaly se v ní i očistné rituály, například s nevěstou před svatebním obřadem. Při oslavách nového roku zbavovali lidé v potní lázni své tělo i duši hříchů, aby mohli vkročit do dalšího roku úplně čistí. Sauna byla místem, kde se rodily děti, což nebyla náhoda. Dým, kterého byla sauna vždy plná, obsahuje kyselinu tříslovou, antibakteriální polymer. Vytváří sterilní prostředí, které je nanejvýš vhodné pro porod.

Sauna po celém světě

Tradice saunování je silná nejen v Evropě, ale i na jiných kontinentech. Na území Střední Ameriky, v období Mayů a Aztéků, se stavěly takzvané temazcaly – indiánské sauny. Na rozdíl od evropských dřevěných domečků vypadají indiánské sauny spíše jako kruhové eskymácké iglú. Vesměs jsou postavené z vulkanických kamenů. Temazcaly mají podobný význam jako sauny v Evropě. Probíhaly v nich očistné ceremoniály po činnostech, které vyžadovaly vynaložení velké síly – například po boji nebo po obřadních míčových hrách. I v temazcalech probíhaly porody a léčili se nemocní.

Také severoameričtí indiáni měli (a místy ještě mají) své sauny. Jazykem Dakotů se těmto potním chýším pokrytým bizoní kůží říká „ini tipi“. Poskytovaly nejen dokonalou očistu těla, ale ve spojení s obřady, které s ní souvisely, očišťovaly i indiánovu duši.

V Thajsku je zase starým zvykem, že si matka několik měsíců po porodu postaví saunový stan. Thajci věří, že se ve velkém teple tělo rychleji léčí a vrací do normálu. Dokonce i v horké Africe znají sauny, bývají jen méně vyhřívané.

Účinky potní lázně

Pobyt v sauně vyvolává pocení a vyplavování škodlivin z těla. Zvyšuje prokrvení, zrychluje metabolizmus, působí protizánětlivě, ničí choroboplodné bakterie a viry, čímž zvyšuje odolnost organizmu proti nachlazení a virózám. Pomáhá při astmatu, alergiích a zápalech dýchacích cest. A samozřejmě uklidňuje a působí relaxačně.

Saunování ovšem není vhodné pro každého. Někdo cítí, že se mu v horku zvyšuje tlak, buší srdce, točí hlava nebo začne dýchat s obtížemi. Z preventivních důvodů by proto nikdo neměl být v sauně sám. Rozhodně není vhodná pro lidi, kteří trpí srdečními, cévními nebo endokrinologickými problémy, dýchacími obtížemi, kožními nemocemi nebo jakýmikoli záněty. Takže i v případě kašle, rýmy nebo chřipky na saunu raději zapomeňte. A také nechoďte do sauny po vydatném jídle nebo naopak nalačno.

Pro kterou se rozhodnete?

Kouřová sauna

Je to starý typ sauny bez komína. Topí se v kamnech, a když rtuť teploměru vyšplhá na požadovanou hodnotu, saunař jen vyvětrá dveřmi dým a smyje saze z lavic. Teplota bývá uvnitř nižší, kolem 60 °C, ale zato s poměrně vysokou vlhkostí. Dnes už na takovou saunu běžně nenarazíte, snad jen ve Finsku. Ve městě Tampere funguje nejstarší kouřová veřejná sauna v zemi.

Finská sauna

Tato „klasika“ je charakteristická teplotami mezi 75 °C až 90 °C při vlhkosti vzduchu 20 % až 35 %. Požadované vlhkosti uvnitř kabiny dosáhnete poléváním rozpálených kamenů. Je to v těchto saunách určitý rituál. Ve finské sauně se také provádí mechanické dráždění kůže, třeba šleháním březovými větvičkami (také žínkou nebo kartáčem), což vede ke zlepšení prokrvení pokožky.

Suchá sauna

V této sauně jsou teploty o něco vyšší, dosahují 95 °C - 100 °C a vlhkost vzduchu je pouhých 5 % až 10 %. Suchou saunu hojně navštěvují lidé, kteří mají rádi pocit silného pronikání tepla do kůže. Při tomto způsobu saunování se pokožka nejdříve silně vysuší a pak orosí potem.

Parní sauna

Další možností je parní sauna s bylinným výparníkem, kde si posedíte při teplotě mezi 40 °C – 60 °C při vysoké vlhkosti od 40 % do 65 %. „Pára“ je vhodná pro inhalace, protože se do výparníku přidávají éterické oleje nebo různé směsi bylinek. V tomto typu sauny se velmi dobře prokrví podkoží, ale tělo se neprohřeje.

Infrakabina

Nesprávně se jí také říká infrasauna a tak trochu nahrazuje klasické saunování. Teplota zde dosahuje 40 °C – 60 °C. Zatímco finská suchá sauna vznikla v dávné historii, infrakabina se speciálními infračervenými zářiči je zařízení minulého století. Slouží hlavně k rychlému zahřátí těla, například před sportem. Nenahrazuje saunu, je spíše jakýmsi doplňkem do fitness a rehabilitačních center. K užívání je připravená poměrně rychle – vyhřeje se během 10 - 15 minut po zapnutí.

Zajímavosti z Finska

  • Ve Finsku žije více než 5 milionů obyvatel, kteří využívají zhruba jeden milion a dvě stě tisíc saun (220 tisíc z nich se nachází v rekreačních objektech).
  • Na březích finských jezer byste napočítali kolem 60 tisíc typických saun.
  • Finové mají i svého Saunatonttu – saunového skřítka, který bydlí v sauně. Chovají se k němu s úctou, jinak by jim mohl přivodit problémy. Když mu Finové hezky vyhřejí saunu a nechají mu před vchodem nějaké jídlo, za odměnu je chrání před požárem. Ale běda těm, kteří by se v sauně chovali nedůstojně,nemorálně, hráli karty nebo spali. Těm by skřítek provedl něco moc ošklivého!