Na tuto otázku se samozřejmě ihned vrhli vědci z celého světa. Podle řady filmových záznamů letu nebeského tělesa a stop po jeho dopadu především určili, že šlo o asteroid s průměrem asi 17 metrů a hmotností 7 000 až 10 000 tun.
Vědcům z Antiochijské univerzity v kolumbijském Medellínu se pak také podařilo zrekonstruovat dráhu letu „nebeského poutníka“. Jejich propočty ukázaly, že začala někde v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, jde tedy o těleso pocházející ze Sluneční soustavy.
Z rodiny 5 200 těles
Dosud bezejmenný „ruský meteor“ patřil do skupiny asteroidů označované jako Apollo (dále jsou třeba skupiny Aten, Amor apod., které se od sebe liší podobou oběžné dráhy).
Ze zhruba 10 000 asteroidů, jež se na své pouti přibližují Zemi a kříží její oběžnou dráhu, je „rodina Apollů“ nejpočetnější, patří do ní asi 5 200 těles.
U většiny z nich ovšem vědci nemají dostatek informací k tomu, aby dokázali na delší časové období předpovědět jejich oběžnou dráhu.
„Je proto jasné, že se překvapení podobná tomu u Čeljabinsku čas od času stanou,“ říká Jorge Zuluaga z medellínské univerzity.