Rodák ze Znojma se k hudbě dostal v Irsku. „Žil jsem tam od sedmi let díky zajímavé pracovní nabídce nevlastního otce. Ve školním sboru jsme se učili gospelové písničky a vystupovali s nimi každou neděli v kostele. Domů - už ne do Znojma, ale do Prahy - jsme se vrátili po pěti letech, a protože rodiče viděli, jak od školky zpívám a bavím spolužáky, podporovali mě,“ vzpomíná. V tom, co by v životě chtěl dělat, měl tedy jasno poměrně brzy.

Do talentové soutěže X-Factor se přihlásil v 15 letech. „Postup až do finále byl pro mě vítězstvím,“ vzpomíná. Navíc se naučil pracovat s trémou, vystupovat před publikem, komunikovat s médii a poznal spoustu zajímavých lidí.

Náhlý skok do velkého světa mu naopak vzal dětské iluze. „A uvedl mě do reality, že soutěž je pouze začátek.“ Začal studovat hudebně-dramatický obor Pražské konzervatoře, zároveň přišly malé role v reklamách a seriálech.

Muzikál i seriál

„První velkou příležitost jsem dostal v muzikálu Naháči, který bohužel nedopadl tak, jak si autor představoval.“ Krásný rok strávil díky postavě studenta Rosti Janouška při natáčení seriálu Vyprávěj.

„Mohl jsem spolupracovat s výbornými herci, nahlédnout do doby mládí mých rodičů nebo prožít momenty sametové revoluce v roce 1989.“ Dnes ho můžete vidět jako Doodyho v Pomádě v pražském Kalichu. „Tato zkušenost je pro mě jedna z nejzásadnějších, protože spolupráce s režisérem a choreografem Jánem Ďurovčíkem je k nezaplacení. Navíc jsme opravdu parta správná,“ naráží na jeden z muzikálových hitů.

Se stejnou chutí začal natáčet Gympl. „První záporná role, no neberte to! Naštěstí, ale zároveň bohužel, jsem se s takovým hajzlíkem ještě nesetkal, tudíž začátky natáčení byly dost krušné kvůli hledání stylu a charakteru postavy. Diváci se určitě mají na co těšit, protože Daniel má v rukávu spoustu es…“

Talentovaný mladík dostal několik dalších nabídek, konkrétní však zatím být nechce. „Dokud nejsou podepsané smlouvy, nechci nic zakřiknout. Nejspokojenější budu, když bude dost práce, protože divadlo, natáčení i hudba mě opravdu těší.“