Teoreticky byste se v takové chvíli měla cítit na vrcholu blaha. Děláte přece pro svého potomka to nejlepší! A každá správná maminka si takové chvíle náležitě užívá. Jenže ve skutečnosti se někdy stává, že ve chvílích, kdy bychom se měly se svým dítětem radovat, zažíváme spíš otrávenost a nudu.

  • "Dokud byl Lukáš miminko, představovala jsem si, že až povyroste, budu si s ním hrát v jednom kuse," říká Kristýna, maminka dvouapůlletého Lukáše. "Vždycky jsem se považovala za hravého člověka. Jsem kreativní, mám fantazii. Jenže pak jsem pochopila, že sedět hodinu na pískovišti a stereotypně plácat jednu bábovičku za druhou nemá s kreativitou vůbec nic společného."
  • Dvaatřicetiletá Anna, matka tříleté Zuzanky, k tomu dodává: "Nejhorší je, že když pro dítě vymyslíte něco vtipného, co se mu opravdu líbí - ať už je to pohádka nebo nějaká hra - začne to pak vyžadovat pořád dokola znovu a znovu, takže se vám to úplně zprotiví."

Je to tak: malé děti a dospělí mají zkrátka poněkud jiné představy o tom, co je zábavné a co ne. Průzkum, který nedávno provedl evropský Disneyland ve Francii a Velké Británii, ukázal, že celých 30 procent rodičů považuje hraní se svými dětmi za nudné.

  • Pokud vás ale nebaví si hrát, znamená to, že jste špatná matka?

Příliš mnoho podnětů

Většina lidí z generace současných matek a otců si ve svém vlastním dětství hraní s rodiči příliš často neužila. Od nejútlejšího dětství jsme navštěvovali jesle a školky, velmi brzy nás rodiče pouštěli ven s kamarády. A především: společenské normy té doby byly zcela jiné. Neexistoval společenský tlak, který by rodiče nutil dávat najevo, jak jsou liberální, chápaví, kreativní a jak zahrnují své dítě podněty všeho druhu.

  • Současná matka se ve srovnání s matkou ze 70. let může cítit trochu jako štvanec. Kromě toho, že by měla perfektně zvládat domácnost a neztrácet kontakt se svou kariérou, by také měla 24 hodin denně zářit štěstím a cítit vnitřní naplnění způsobené svou mateřskou rolí.

V praxi to vede k tomu, že od batolecího věku vodíme děti do kroužků baletu, cvičení a malování (vyčerpává nás už samotné přejíždění z domova a zpátky), pořádáme dětské oslavy (které nám spolehlivě zdemolují byt) a pociťujeme intenzivní výčitky svědomí, když dítěti na chvíli pustíme televizi nebo DVD. Není potom divu, že na "obyčejné" hraní už nemáme sílu ani trpělivost.

Lze vůbec najít nějaký přijatelný kompromis?

Podle psychologů ani malé děti nepotřebují naši pozornost neustále. Když je podnětů příliš, jsou unavené, podrážděné a protivné - stejně jako my. Možná by proto stačilo zvolnit a vynechat některé položky nabitého programu.

  • Pokud svým dětem umíte naslouchat a každý den jim věnujete chvilku opravdové pozornosti, nemusíte si dělat výčitky, pokud jim občas řeknete: "Teď nemám čas."

Tip KAFE.cz:

Spoustu vtipných a užitečných tipů, jak si usnadnit a zpříjemnit čas strávený s dětmi, najdete v knize Toma Hodgkinsona Líný rodič, kterou vydalo nakladatelství Jota.

A jak to máte vy? Napište nám do diskuse. Děkujeme jménem čtenářek KAFE.cz za vaše tipy.