Od začátku pandemie koronaviru se převážně hovoří jen o typických příznacích tohoto, dosud ne tak úplně prozkoumaného, onemocnění. Ty zahrnují neustupující vysoké horečky, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů a potažmo ztrátu chuti a čichu. Symptomy viru však mohou být i úplně jiné. Vzhledem k tomu, že však informace o nich nejsou tolik rozšířené, může nemocný varovné signály ignorovat.

Oproti první vlně pandemie se začíná objevovat stále více pacientů s jinými než typickými příznaky. „Častěji než na jaře se objevují pacienti s trávicími problémy, jako jsou bolesti břicha, průjem, nechutenství či pocit na zvracení. Pacienti si stěžují také na neurčité příznaky, což je únava bez horečky, bez kašle a s bolestí klubů a nikoliv svalů. Překvapivě to trvá velmi dlouho na to, že průběh koronavirové infekce by měl být rychlý,” nechal se pro deník Echo24 slyšet gastroenterolog a vedoucí lékař společnosti ResTrial Luděk Hrdlička.

Jak to tedy vypadá, u pacientů s trávicími potížemi se ve většině případů nevyskytují typické příznaky. Stejně jako zánět spojivek, bolesti hlavy, vyrážky na těle nebo bolesti v krku patří bolesti břicha a průjmy k méně častým příznakům.

Podle odborníků z infekčních oddělení se ale nejedná o mutaci koronaviru. Jde tak spíše o větší míru příznaků, která je spojena s větším počtem pacientů. „Průjmy a jiná symptomatologie ze strany trávícího traktu jsou u koronaviru popisovány od počátku pandemie celkem běžně. Je třeba si uvědomit, že počet pacientů byl na jaře nesrovnatelně nižší než nyní. Proto i spektrum popisovaných příznaků může být širší. Nehledal bych za tím žádné mutace viru,“ řekl pro Echo24 Petr Husa, který je přednostou Klinky infekčních chorob FN Brno.

S tvrzením Petra Husy souhlasí i primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kumpel. „Jsme v první linii, viděli jsme již spousty pacientů, ale nemůžeme potvrdit, že by se virus choval jinak. Větší spektrum nakažených samozřejmě dává poněkud větší variabilitu klinického obrazu,“ nechal se slyšet pro deník Echo24.